Pravý energetický šok přijde až na podzim. Loňské zvyšování záloh byla jen předehra

ENERGETICKÁ KRIZE

Pravý energetický šok přijde až na podzim. Loňské zvyšování záloh byla jen předehra
Nárůst cen energií na podzim do rozpočtu řady domácností ještě citelně zasáhne. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.

Teprve nyní se totiž do plateb domácností začnou naplno promítat vysoké tržní ceny energií a drahé kontrakty, které musejí dodavatelé uzavírat. Záleží tedy také na tom, jak který dodavatel energii pro zákazníky dopředu nakoupil. Nutno také dodat, že ceny energií jsou navíc jedním z nejdůležitějších faktorů, které táhnou nahoru vysokou inflaci.

„Růst cen energií může být na podzim citelný. Nelze mluvit v konkrétních číslech, protože tam existuje celá řada nejistot, například nevíme, jak moc stihli dodavatelé nakoupit energie na rok 2023 za ještě nižší ceny, třeba v první polovině roku 2021, takže ta situace se bude odvíjet dodavatel od dodavatele. Nárůst cen energií na podzim do rozpočtu řady domácností ještě ale citelně zasáhne. Nejde totiž o to, že budou zálohy vyšší o desítky procent, ale v některých případech to může být o násobky,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Burzovní ceny elektřiny i plynu jsou stále extrémně vysoké a týká se to i dlouhodobých kontraktů na další roky. Předpokládalo se, že ceny budou v příštích letech klesat, ruská agrese na Ukrajině a ještě větší prohloubení energetické krize pozitivnější očekávání překazily. Elektřina i plyn jsou na násobcích hodnot ze začátku roku 2021.

Roční kontrakt na plyn se loni prodával za méně než dvacet eur, nyní dosahuje až sta eur, a je tak až pětinásobný. Elektřina se zase před rokem prodávala za přibližně 70 eur za megawatthodinu, zatímco dnes dosahuje ceny 230 eur za megawatthodinu. Jak Seidler upozorňuje, v dubnu rostly podle čísel statistického úřadu meziročně o třicet procent u elektřiny a o čtyřicet procent u plynu, což je však násobně méně, než ukazuje vývoj na burze. Citelné zdražení energií je tedy nutné ještě očekávat.

Fixování cen energií nyní nemusí být příliš výhodné (pokud už ho vůbec dodavatelé nabízejí), protože situaci na trhu přeci jen nelze příliš predikovat. Například u plynu odborníci na sklonku loňského roku doporučovali raději vyčkávat a uzavírat s dodavateli smlouvy na dobu neurčitou. Očekávalo se totiž, že cena bude klesat, a fixace by se proto nemusela vyplatit. Nyní je sice situace jiná a platí, že kdo fixoval energie například před rokem, je na tom nyní samozřejmě nejvýhodněji. Pokud si ovšem někdo ceny fixoval až ke konci roku, bylo už pozdě. Trhem totiž velmi zamával krach menších dodavatelů energií, který odstartoval pád Bohemia Energy.

„Tito lidé dostali už tehdy tak vysoké ceny, že se to už příliš neliší od současné úrovně. Já jsem však opravdu pevně přesvědčen, že ceny plynu, a tedy i elektřiny, dolů opravdu pomalu půjdou,“ domnívá se  energetický analytik Jiří Gavor.

Co se týče záloh, dodavatelé je navyšují i pokud spotřeba energií domácností není vyšší. Vypočtené ceny odpovídají předpokládané ceně budoucího odběru a mají být nastaveny tak, aby chránily před případným nedoplatkem. Lidé však mají zároveň možnost u velkých dodavatelů zažádat o snížení záloh a mělo by jim být automaticky vyhověno. Například u ČEZ mohou zákazníci snížit výši až o desítky procent. Existuje však vždy povolený limit, který už nelze překračovat.