Chalánková obvinila Kapitánův úřad, že jednal za zády Michalákové
kauza dětí Michalákových
AKTUALIZOVÁNO
1
Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) obviňuje český úřad, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, že jednal za zády rodiny Michalákových. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) totiž podal ústavní stížnost s tím, že podle něj případ odebraných dětí nespadá do kompetencí českých soudů. Ústavní soud ale návrh úřadu zamítl a označil jej jako předčasný, protože řízení českých soudů ještě neskončilo.
Eva Michaláková, matka dvou synů, které jí před více než pěti lety odebraly norské úřady, se totiž snaží najít zastání u českých soudů. Stejně jako ona mají i oba její synové české občanství. Okresní soud v Hodoníně se ale 1. prosince 2015 usnesl, že ve věci není českým soudům daná pravomoc s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Toto rozhodnutí ale vzápětí zvrátil odvolací brněnský soud, podle něj je soud v Hodoníně „mezinárodně příslušný“ a případ mu vrátil.
Právě proti rozhodnutí soudu v Brně vystoupil ÚMPOD. Podle úřadu, v jehož čele stojí Zdeněk Kapitán, bylo rozhodnutí soudu v Hodoníně „správné a pravomoc českého soudu v tomto případě není dána“.
„Je to bezprecedentní pokus Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pod vedením Zdeňka Kapitána zasáhnout do případu dětí Michalákových a popřít právo českých občanů bránit se u českých soudů,“ řekla k tomu Jitka Chalánková. Podle ní jednal úřad za zády rodiny, která se o tom dozvěděla až na základě zaslaného rozhodnutí Ústavního soudu.
Chalánková současně uvedla, že si tento krok ÚMPOD vykládá jako snahu ubránit stávající systém mezinárodních adopcí. „Vysvětluji si to tak, že pan Kapitán si nechce přidělávat práci, anebo nestojí o to, aby pravda vyšla najevo. A je tu ještě jeden možný důvod – strach ze změny zaběhnutého procesu mezinárodních adopcí,“ doplnila.
Kapitán: Důsledně hájíme práva dětí
Zdeněk Kapitán v reakci na vyjádření Chalánkové pro Echo24.cz uvedl, že soud v Brně podle názoru ÚMPOD učinil odvolací rozhodnutí, aniž je řádně odůvodnil a porušil tak ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. „Proto jsme toto rozhodnutí kritizovali. Naším cílem bylo dosáhnout jasné stanovisko, zda má být řízení v Česku vedeno, nebo ne. Ústavní soud přitom ústavní stížnost odmítl z procesních důvodů, aniž se podstatou věci zabýval. A toto rozhodnutí respektujeme,“ řekl.
Kapitán dodal, že i v případě, pokud bude řízení v Česku vedeno a soud případně rozhodne o vrácení dětí do rodiny, je takové rozhodnutí neuznatelné v Norsku. „Podle mezinárodní smlouvy, která pro oba státy platí,“ dodal pro Echo24.cz. Podle něj Chalánková od samého začátku hájí v kauze práva matky, jenže ÚMPOD si takový postoj dovolit nemůže. „Samou podstatou našeho úřadu je a vždy bude důsledně hájit práva dětí,“ řekl Kapitán. Dodal také, že jedinou přirozenou autoritou, která může státy „rozsoudit“, je Evropský soud pro lidská práva. „A k němu i ÚMPOD svými aktivitami směřuje,“ prohlásil.
Marksová: Jen jsme chtěli vědět, kde se to má řešit
Poslankyně Chalánková současně vyzvala ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD), pod jejíž ministerstvo úřad spadá, aby se k tomu vyjádřila. „Veřejně se proto ptám ministryně Marksové, zda úřad jednal s jejím vědomím a zda dala k ústavní stížnosti za zády rodiny souhlas. Ať tak či onak, za výkon a personální obsazení úřadu nese ministryně Marksová plnou odpovědnost,“ uvedla Chalánková.
Ministryně Marksová na dotaz deníku Echo24.cz odpověděla, že cílem ústavní stížnosti ÚMPOD pouze bylo znát názor Ústavního soudu na to, kde tedy má být řízení vedeno – zda v Česku, nebo v Norsku. „Prostě Hodonín to řešit nechtěl s tím, že to patří do Norska. Krajský soud řekl, že se to má řešit v Česku. A ÚMPOD se tedy dotázal Ústavního soudu, ať rozhodne, jak to tedy má být,“ tvrdí Marksová. Na otázku, jestli dala k ústavní stížnosti souhlas, neodpověděla.
Na vyjádření ministryně poměrně ostře zareagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který navíc požaduje odstoupení Kapitána. „Ministryně Marksová svou promptní reakcí prokázala, že o té ústavní stížnosti věděla! Opravdu mě zaráží, že nám chce namluvit, že se pomocí ústavní stížnosti UMPOD pouze chtěl zeptat, kde má být řízení vedeno. Otázku lze poslat mailem, ústavní stížností se právě napadá rozhodnutí soudu nižší instance, jak se přesně stalo v tomto případě,“ uvedl pro Echo24.cz Zdechovský.
Stížnost do Štrasburku?
Jedenáctiletého Denise a devítiletého Davida odebrala norská sociální služba Barnevernet české matce a otci před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud tehdy neshledal obvinění závažnými, ale děti nechal u pěstounů, protože matka prý nerozuměla jejich potřebám. Chlapci vyrůstají odděleně ve dvou norských rodinách.
Eva Michaláková přitom ztratila rodičovská práva k oběma synům. Loňské rozhodnutí norských úřadů potvrdil letos v červenci odvolací soud v Norsku. Josef Michalák, otec chlapců, rodičovská práva neztratil, ovšem stejně jako jeho bývalá manželka se s chlapci stýkat nesmí.
Do konce srpna pak advokáti Evy Michalákové museli podat dovolání k norským soudům, přičemž tamní krajský soud se případem nemusí vůbec zabývat. V tom případě zbude Evě Michalákové pouze obrátit se na nejvyšší soud či Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
