Karel Janeček: Merkelová je naivní a svět je na rozcestí
ROZHOVOR
NOVÉ
1
Uprchlická krize neustále eskaluje. Začíná se objevovat čím dál tím více extrémistických názorů z obou stran spektra. Německou kancléřku Merklovou její přívětivé chování a lákání migrantů do Evropy může stát místo, ale co to bude stát celou Evropu? Potýkáme se s problémem, se kterým jsme se v novodobé historii ještě nesetkali. Stojíme na rozcestí. Kam se vydáme? Co nám tato krize vezme a co nám dá? O tom více v pokračování rozhovoru s českým miliardářem Karlem Janečkem, jehož první část si můžete přečíst zde:
Nebylo by podle Vás lepší peníze, které se v současné době investují do řešení uprchlické krize v Evropě raději použít lokálně v místě problému? Existuje totiž domněnka, že Islámský stát šíří teror a nutí tak lidi, aby utíkali, z čehož profitují převozníci z řad IS, kteří vozí lidi do Evropy za „lepším životem“. Navíc lidé v Evropě si myslí, že uprchlíci k nám chtějí, ale spousta z nich žije roky v uprchlických táborech, např. v Turecku nebo na hranicích se Sýrii a vyčkávají, jestli se budou moct vrátit zpátky.
Ano, rozhodně souhlasím s tím, že důležitá součást celkového řešení je zasáhnout lokálně a upnout sílu na to, aby lidé nebyli nuceni utíkat. Nicméně ty lidi, co jsou teďka v krizi, nemůžeme nechat umřít a navíc z hlediska nákladů to není o penězích. Peníze nepředstavují riziko – naopak jak jsem již říkal, situace může nabízet investici. Zásadní riziko je, aby se nikde netvořila ghetta. Lidé, co žijí v ghettech, nevědí, co dělat, mají špatný život, zakládají gangy a pak jsou samozřejmě zdrojem pro teroristické organizace typu Islámský stát. Tomu je potřeba zabránit, lidi integrovat a – znovu opakuji – sepsat hodnoty, na kterých se Evropa shodne a bude komunikovat a prosazovat. Pro uprchlíky mohou být některé naše hodnoty cizí a na první pohled těžko pochopitelné. Lidé, kteří k nám utíkají, vyrůstali v jiných poměrech, často nemají dostatečný rozhled a najednou vidí jinou kulturu, nikdo jim pořádně nic nevysvětlí, nerozumí jí, a tedy a priori nesouhlasí. Kdežto kdyby lidé přicházející do Evropy měli sepsané informace – pravidla, podle kterých mají žít, bylo by to daleko snazší. Téměř každý člověk chce spravedlnost, takže jde jen o to, aby pochopili, jaké naše hodnoty mají smysl.
Podporujete názor, že uprchlíci by se měli přerozdělovat dle kvót, i když třeba vůbec nechtějí v některém státě žít? Myslím si, že klidně můžeme říct, že zrovna u nás v Česku žít nechtějí. Jak byste řešil tento problém?
Já bych se snažil tento proces v rámci možností optimalizovat a dal lidem co největší míru svobody. Konkrétně místo kvót mám další vylepšení a použil bych aplikaci Demokracie 2.1. Každý by si mohl vybrat více zemí, a čím více zemí si vybere, tím bude mít větší šanci, že se jeho požadavek uspokojí. Naopak, když si vybere jen jednu zemi, tak bude velká pravděpodobnost, že se jeho požadavek neuspokojí. Dosáhli bychom toho, že by se výraznou měrou zvýšil sociální užitek, a to bez jakýchkoliv nákladů.
Celý rozhovor s Karlem Janečkem čtěte na Roklen24.cz.
