Bojovníci za svobodu. Od partyzánů ke xenofobním přátelům Miloše Zemana
Politické ambice
Kritika se kolem Českého svazu bojovníků za svobodu nesla vždy. Za minulého režimu se tenkrát ještě Svazu protifašistických bojovníků vytýkalo, že nekriticky vyzdvihoval východní odboj a na druhé straně ze svých řad z ideologických důvodů vylučoval osobnosti nekomunistického protinacistického odboje. Vždycky v něm ale byli lidé, kteří se nacistického odboje účastnili. Trend posledních let je jiný. Do svazu vstupují politici či veřejně známé osobnosti. A lidé, kteří ještě zažili 2. světovou válku, odcházejí.
Posledním případem, který ukazuje na poměry ve svazu, je rezignace místopředsedy Pavla Vranského. Pětadevadesátiletý Vranský je válečný veterán a jeden z posledních účastníků bojů u Tobruku. „Rezignace Pavla Vranského mi přišla zásadní. Myslím, že když taková autorita ve svazu rezignuje, že to něco ukáže,“ uvedla pro server ECHO24 předsedkyně kladenské buňky a kritička současných poměrů ve svazu Gabriela Havlůjová. Vranský přitom na svou funkci rezignoval, protože ztratil důvěru ve vedení organizace.
V jejím čele nyní stojí Jaroslav Vodička, který v neděli při terezínské tryzně pronesl projev, který web Romea.cz následně označil za xenofobní, a potažmo se tak zpronevěřil poslání svazu. Vodička totiž jménem svazu vyjádřil „obavu a strach z příchodu mladých zdravých uprchlíků s mobily v rukou a v kožených bundách za tisíce“. Současným hlavním úkolem organizace je přitom boj proti zločinné nacistické a fašistické ideologii, ale také xenofobii. Alespoň se to píše v přihlášce pro nové členy.
Čtěte také: Pohoršení v Terezíně. Projevy Vodičky a Štěcha vyvolaly kritiku
Podle tiskového mluvčího svazu Vladislava Kučíka ale projev předsedy schválilo vedení svazu. „On je zvolen, má ten mandát a samozřejmě to bylo konzultováno s vedením. Ten projev byl schválen, takové zásadní věci se schvalují. To není, že on sám si něco napsal,“ uvedl Kučík pro server ECHO24.cz. Sám Vodička se podle tiskového mluvčího nemohl vyjádřit, protože byl celý den na jednání na ministerstvu kultury.
Vodička a Zeman
Právě postavu současného předsedy svazu Vodičky, považuje Havlůjová za zásadní. On je podle ní ten, kdo určuje směřování svazu. „Ve svém projevu si členy vzal jako štít a mluvil za nás všechny. Přestože všichni jeho názor nesdílíme. Není to poprvé, co tohle udělal. Poprvé k tomu došlo během prezidentské kampaně,“ uvedla Havlůjová. Členem svazu je totiž i současný prezident Miloš Zeman. Vstoupil do jeho pražské buňky v průběhu prezidentských voleb a svaz mu poté vyjádřil podporu během druhého kola, kdy proti sobě stanuli s Karlem Schwarzenbergem.
„Tenkrát to vyvolalo rozbroje mezi členy, protože ne všichni byli fandové současného prezidenta. Už tenkrát se kritizoval současný předseda, že zastává určité politické názory, které nesdílí zbytek svazu. Takže se apelovalo, ať se od toho upustí, protože nejsme politické hnutí,“ říká Havlůjová. Sama si prý uvědomila, že Vodička Zemana jménem svazu podporuje, když je viděla vedle sebe stát v televizi během vyhlašování výsledků prvního kola prezidentských voleb.
O tom, že zde panují minimálně sympatie mezi oběma muži svědčí i to, že se Vodička se Zemanem navzájem vyznamenali. Zeman dal Vodičkovi vyznamenání v roce 2013 při příležitosti výročí vzniku Československa. Vodička na oplátku Zemanovi před pár dny v den oslav vítězství nad hitlerovských Německem udělil kříž Za zásluhy. Proč jej dostal není jasné, podle tiskového mluvčího ČSBS je Zeman politik a politici si přeci navzájem udělují vyznamenání. Sama Havlůjová takové ocenění nikdy neviděla, protože podle ní ani neexistuje.
Čtěte také: ‚Je to přece politik.‘ Bojovníci za svobodu dali Zemanovi kříž Za zásluhy
„My máme tři ocenění – bronzové, stříbrné, zlaté. Jsou to medaile za zásluhy Svazu bojovníků za svobodu a jejich udělení se schvaluje na ústředním výboru. A tohle vyznamenání, co dostal Zeman, o němž se mimochodem členové stejně jako vy dozvěděli až z internetu, vytvořil Vodička. To je vyznamenání, o kterém nevěděl ani ústřední výbor,“ říká Havlůjová, která je členkou ústředního výboru a která kříž Za zásluhy poprvé viděla až na Zemanovi.
Prominentní lidická buňka
Strach z politického vlivu nicméně už jednou vedl k odchodu významných členů ze svazu. Když na konci srpna loňského roku dosavadní předseda lidické organizace Pavel Horešovský (jako dítě přežil nacistické vraždění v obci) odstoupil z funkce kvůli dlouhodobým sporům s některými dalšími z přeživších lidických dětí a jejich příbuznými a na jeho místo byla zvolena někdejší televizní moderátorka a pozdější poslankyně europarlamentu Jana Bobošíková, strhl se kolem lidické organizace poprask.
Lidickou buňku totiž opustily lidické ženy Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová, které byly posledními žijícími dospělými svědkyněmi lidické tragédie. Cábová o pár měsíců později zemřela. Ženy nicméně nesouhlasily se zvolením Bobošíkové a bály se, že jej bude zneužívat k politickým účelům a zviditelnění.
Čtěte také: Lidické ženy odchází ze svazu bojovníků. Důvod? Bobošíková
Bobošíková do lidické organizace vstoupila již před lety. Lidickou organizaci si zvolila sama, přestože v Lidicích nebydlí. To totiž organizace umožňuje a zájemci se nemusí řídit místem bydliště, ale může si vybrat organizaci. Do lidické organizace tak během posledních měsíců vstoupil Dominik Duka i tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Důvod, proč si známé osobnosti vybírají právě lidickou buňku má své opodstatnění. Lidice jsou totiž stále mediálně zajímavé a je jim věnována oproti jiným místním buňkám pozornost.
Český svaz bojovníků za svobodu je dobrovolné, nestranické a nezávislé občanské sdružení, které sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich počínaje 15. rokem jejich věku. Individuálními členy ČSBS se mohou stát i ostatní občané, bez rozdílu jejich politické příslušnosti a náboženského vyznání, kteří souhlasí s posláním ČSBS a jeho stanovami.