Pohoršení v Terezíně. Projevy Vodičky a Štěcha vyvolaly kritiku
TEREZÍNSKÁ TRYZNA
AKTUALIZOVÁNO
1
Nedělní terezínskou tryznu ovládla témata uprchlické krize a sudetských Němců. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička zde pronesl projev, v němž vyjádřil obavu a strach z příchodu mladých zdravých uprchlíků s mobily v rukou a v kožených bundách za tisíce. Migranti neprchají podle něj kvůli válce a nesvobodě, ale proto, aby vytěžili evropský sociální a ekonomický systém. Evropa by se podle něj měla třeba i vojensky bránit. Předseda senátu Milan Štěch například řekl, že zločiny během odsunu byly dílem jednotlivců. Na jejich slova nesouhlasně reagoval rabín Karol Sidon a v prohlášení i židovské organizace.
Vodička svá slova uvedl v neděli během vzpomínkové akce u příležitosti 71. výročí osvobození k uctění obětí nacistické perzekuce v Terezíně. Svůj projev zahájil předseda ČSBS výrokem prezidenta Miloše Zemana. „Ponechejme minulost historikům, protože ji nemůžeme ovlivnit. Politici se mají zabývat budoucností.“ Dále svůj projev zaměřil na budoucnost České republiky, která je podle jeho slov ohrožena příchodem migrantů. Vyzval politiky, aby zemi a Evropu „politicky a třeba i vojensky bránili“, pokud to bude třeba.
„S obavami se ptáme, vedeni mnohdy zkreslujícími informacemi především médií veřejné služby, co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svou vlast. Prchají, aby vytěžili náš léta a prací generací před námi budovaný evropský sociální a ekonomický systém. Ne proto, že doma žijí v nesvobodě, a pokud tak třeba žijí, nechtějí za změny ku prospěchu svých lidí bojovat. Mladí zdraví muži s novými mobily v rukou, v kožených bundách za tisíce, se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři vyrobených mnohdy i samotnými zločinnými převaděči,“ řekl Vodička.
Server romea.cz jeho vystoupení označil za xenofobní a ostudný protiuprchlický projev.
Ostudný protiuprchlický projev předsedy ČSBS Jaroslava Vodičky během terezínské tryzny https://t.co/TGnnWkASrP pic.twitter.com/mHkdDSboHI
— ROMEA (@romeanews) 15. května 2016
Kritika od židovské obce
Kritiku ze strany Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí v ČR si v pondělí za své vystoupení na tryzně vysloužil i předseda senátu Milan Štěch, který při pietním shromáždění na Národním hřbitově mimo jiné prohlásil, že nelze srovnávat násilí páchané nacisty s násilím, které páchali Češi na odsunovaných Němcích. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ řekl.
Čtěte také: Herman německy pozdravil sudetské Němce ‚milí krajané‘
Oba projevy se podle židovských organizací nehodily na akci, která má připomínat oběti nacistické perzekuce. „Hlavní projev předsedy Senátu Milana Štěcha se nesl v protiněmeckém nacionalistickém duchu, který podle našeho názoru 71 let po skončení druhé světové války na vzpomínkovou akci nepatří,“ napsaly v prohlášení. Proti čemuž se předseda senátu tvrdě ohradil.
„Domnívám se, že nikdo, kdo můj projev poslouchal ušima, ho nemůže nazvat protiněmeckým. Snad jedině protinacistickým. V projevu jsem mimo jiné výslovně zmínil, že Německo může být pro nás vzorem tím, jakým způsobem se vypořádalo se svou minulostí,“ řekl v pondělí Štěch v reakci na prohlášení židovských obcí.
Na jeho projevy během pietního shromážděni přímo reagoval vrchní zemský rabín Karel Sidon, který řekl, že na tryzně neměl v úmyslu vystupovat, ale přinutili ho k tomu jeho předřečníci. „Židé mají poněkud jiné zkušenosti, protože sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, které byly ohroženy nebo už obsazeny Němci. Všichni zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že jim nežidovský svět, ale nakonec i židovský, uzavřel cestu záchrany. A to bychom si měli uvědomovat právě v dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu, ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. I moje generace zažila dobu, kdy většina lidí věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného než to přežít. Měli to štěstí že většinou přežili,“ uvedl v nepřipraveném projevu třiasedmdesátiletý rabín Karol Sidon.
Sedmdesáté výročí terezínské tryzny
Terezínská tryzna se tento rok konala již po sedmdesáté. Mimo bývalých vězňů a stovek návštěvníků, Jaroslava Vodičky, Milana Štěcha a Karola Sidona se jí zúčastnili i vrchní představitelé státu. Uctít památku do Terezína přijeli například místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, ministryně školství Kateřina Valachová, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář, brigádní generál Jan Kaše, předsedové Ústavního a Nejvyššího soudu Pavel Rychetský a Jan Šámal či ministr spravedlnosti Robert Pelikán a ombudsmanka Anna Šabatová.
Terezínské ghetto a jeho minulost
Terezínským ghettem během druhé světové války prošlo na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
