Volební model Medianu: Pětina voličů přeběhla od ČSSD k ANO
Volební model
NOVÉ
1
Více než pětina voličů ČSSD (22 procent) přešla k ANO, 55 procent zvolí sociální demokracii znovu. Téměř desetina lidí, kteří v roce 2013 volili ČSSD, k volbám nepůjde, nebo ještě není rozhodnuta koho zvolit. Přelivy voličů také ukazují, že ANO čerpá více než pětinu voličů z lidí, kteří v roce 2013 nevolili. Vyplývá to ze zářijového volebního modelu agentury Median. Proč se z průzkumu nedá odhadnout, jak dopadnou volby, čtete zde.
Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje jen dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu, jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.
Hnutí ANO opětovně zvolí 77 procent lidí, kteří tak učinili v předčasných volbách roce 2013. Šest procent bývalých voličů ANO volit nepůjde nebo ještě není rozhodnutých. Tři procenta voličů ANO přešla k ČSSD, stejný podíl se přesunul k ODS. Naopak směrem k ANO míří kromě části voličů sociální demokracie také voliči KSČM a TOP 09. Jde o sedm procent lidí, kteří před čtyřmi lety volili KSČM, a osm procent voličů TOP 09. Část voličů TOP 09 z roku 2013 odpadla také k ODS (10 procent), STAN (šest procent) a Pirátům (čtyři procenta).
Čtěte také: Agentura Median manipuluje s lidmi
Komunisty i Piráty by volila velká většina jejich bývalých voličů, jde o 83 procent, respektive 82 procent. Komunisté však na rozdíl od Pirátů nezískali mnoho nových voličů. Ke KSČM přešlo například pět procent voličů ČSSD.
Sněmovní volby by podle zářijového modelu, jehož výsledky Median zveřejnil 29. září, vyhrálo ANO se ziskem 27 procent hlasů. Druhou ČSSD by volilo 13,5 procenta hlasujících. Pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by překonalo osm stran, včetně Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Naopak Starostové ani Zelení by žádné sněmovní křeslo nezískali.
Koho volí prvovoliči a lidé s vyššími příjmy?
Výrazné přelivy lze vidět například při porovnání grafů zaměřených na věk. Voliči, kterým je 65 a více let, by volili především levicové strany a hnutí ANO, kdežto voliči mezi 18-24 lety směřují více do pravice, a podporují také Piráty. Přesto i u nich hnutí ANO vítězí.
Při geografickém pohledu na grafy lze poznat, že ANO je mnohem více populární v obcích, které mají pod 5000 obyvatel. Ve městech o 100 000 více obyvatelích téměř všechny strany posilují, ovšem ANO stále drží první místo.
Jiné voličské preference mají občané také v závislosti na svém dosaženém vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním podporují spíše pravicové a liberální strany, kdežto lidé, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, podporují především komunisty či sociální demokracii. U obou grafů opět vítězí ANO.
Zajímavé rozdíly jsou také mezi lidmi s vysokými a naproti tomu nízkými příjmy. Zaměstnanci s vyššími příjmy by volili spíše pravicové strany, společně s hnutím ANO, zatímco na opačném protipólu mají nad pravicovými stranami až drtivou převahu ANO, KSČM a ČSSD. Pak jsou zde ještě prvovoliči a studenti, u kterých opět vítězí ANO, ale jinak podporují spíše novější strany. Silnou podporu u nich mají strany jako SPD Tomia Okamury, Piráti, Zelení či STAN. Bez šance u nich nejsou také pravicová TOP 09 a ODS.
Sběr rozhovorů provádělo více než sto tazatelů ve všech okresech ČR od 15. května do 28. září, přičemž celkové výsledky byly normovány na výsledky v září 2017.
Osobní dotazování podle Medianu prováděli vyškolení tazatelé s využitím laptopů. Výběr respondentů probíhal podle kvótního výběru v náhodně vybraných oblastech ČR. Median uvádí, že výzkum je reprezentativní pro populaci starší 18 let podle základních sociodemografií (kraje, věku, pohlaví, vzdělání, velikosti obce), věku a vzdělání, vzdělání a pohlaví, v+ku a pohlaví, pracovního statusu respondenta a volebního chování ve volbách 2013.
Statistická chyba u volebního modelu je +/- 1 procentní bod u menších stran ve velkých skupinách voličů a až +/- 5 procentních bodů u větších stran v menších skupinách voličů. Výzkum je kontrolován pomocí náslechů nahrávek rozhovorů.
Volební model není predikcí voleb, zobrazuje odhad nejpravděpodobnějšího rozvržení podpory stran ve volbách do Sněmovny v době dotazování. Volební model zároveň zohledňuje odlišnou ochotu respondentů k účasti ve volbách. U rozhodnutých voličů model zahrnuje hlavní preferovanou stranu, u nerozhodnutých zahrnuje všechny zvažované strany s intenzitou, která zohledňuje sílu příklonu k daným stranám.
