Hannig ve volbách získal 0,7 %, přesto se hlásí na Hrad

Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig má k dispozici 20 poslaneckých podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Podpisy ve středu odevzdal na ministerstvo vnitra. Hannig to oznámil v čtvrtečním prohlášení. Podporu podle svých slov získal od končících i nových poslanců z několika politických stran. Rozumní v parlamentních volbách získali 0,72 procent.

Hannig svou kandidaturu oznámil v polovině července. ČTK řekl, že se pokoušel získat podpisy občanů, potřebných 50.000 se mu jich ale nastřádat nepodařilo. Rozhodl se proto jít cestou politické podpory. Ve středu odpoledne na ministerstvu vnitra odevzdal 20 poslaneckých podpisů, což je minimum, které zákon stanoví pro účast ve volbách. Další poslance plánuje ještě získat do 7. listopadu, kdy je poslední termín pro registraci. Poznamenal, že by rád měl k dispozici poslanecké podpisy ze všech politických stran. Jací zástupci politických stran ho podpořili, nechtěl sdělit.

Na otázku Echo24 jestli může říct, kdo Hanniga podporuje, jeho mluvčí Adam B. Bartoš odpověděl, že nemůže. „Bohužel nemohu, my jsme to naschvál řekli takhle obecně,“ informoval Bartoš. Strana nehodlá zveřejňovat, kdo Hanniga podpořil. „V tuhle chvílí to není úplně nutný, je to to dvacet podpisů a není potřeba zkoumat, odkud jsou. Každopádně jsou z vícero politických subjektů,“ řekl Bartoš.

Hannigův tým věří v úspěch, přes ve volbách do Poslanecké sněmovny nezískal ani procento hlasů. „Parlamentní volby a prezidentské volby jsou volby odlišné, takže to s tím nemá nic společného,“ sdělil Echo24 Bartoš. 

Hannig prý má výhodu, že se odlišuje od všech kandidátů. „Řekněme, že teď je nějakých osm prezidentských kandidátů, bude jich maximálně deset. Z nich je jeden současný prezident a ostatní jsou ti, co se vůči němu vymezují. A rozdíl mezi Petrem Hannigem a těmi ostatními, co se vymezují vůči Miloši Zemanovi, je ten, že všichni ostatní jsou v podstatě z líhně pravdolásky a vadí jim na Miloši Zemanovi všechno, zatímco Petr Hannig dlouhodobě říká, že politika Miloše Zemana je správná, zvláště ta zahraničně politická,“ analyzuje situaci Bartoš.

Od prezidenta Zemana má Hanniga odlišovat jeho styl. „On by akorát dělal ty věci jinak v tom smyslu, že by jinak vystupoval a že by jednal takovým klidnějším, diplomatičtějším způsobem. Takže si myslím, že on mezi těmi kandidáty vyniká, neboť má co nabídnout, takže určitě ta kandidatura má smysl,“ řekl Bartoš.

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Kratoška odmítl pro Echo24 potvrdit, že ministerstvo kandidaturu obdrželo. Ministerstvo nemůže sdělovat žádné podrobnosti ohledně kandidátů na prezidenta do 24. listopadu, kdy zveřejní celkový seznam kandidátů i jejich podporovatelů. 

Hannig využil výměny poslanců po volbách. Odcházejícím poslancům končí mandát ve čtvrtek, nově zvoleným začal dnem zvolení, tedy sobotou. Podle stanoviska ministerstva vnitra mohli kandidáti na prezidenta použít podpisy obou skupin poslanců. Uchazeči o Hrad ale museli svou kandidaturu odevzdat na vnitru od pondělí do středy.

Jednasedmdesátiletý Hannig se o vstup do politiky pokoušel několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní, a od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. Loni při kandidatuře do Senátu v Praze 11 získal 2,3 procenta hlasů, jeho strana v letošních sněmovních volbách získala 0,72 procenta hlasů. Před pěti lety Hannig na prezidenta nekandidoval.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Okamura požaduje důležité funkce ve sněmovně, zvažuje i kandidaturu na Hrad