Svobodu pro všechny, včetně rasistů

Do prudce se vyvíjející české debaty o uprchlících přibyla další dimenze. Jeden občan z Plzně podal na policii podnět proti svým konkrétním spoluobčanům za to, jak neurvale a nenávistně se na sociálních sítích vyjadřují o uprchlících zadržených nedávno na českém území. Asi nejextrémnější z příspěvků, jimiž se teď policie bude zaobírat, obsahuje zní „Do plynu s nima“.

Už před dvěma týdny přišla první vlaštovka, když jedna žena na Facebooku šířila vymyšlenou zprávu o tom, že arabští uprchlíci jednomu zemědělci podřezali všechna jeho zvířata. I ona neušla policejnímu zájmu, ačkoliv v tu chvíli ani nebylo jasné, jestli to „jenom“ nebylo šíření paniky, zvěsti, o jejíž pravdivosti ta žena byla upřímně přesvědčena a sebe považovala jen za kamelota.
V tomto případě o tom, že ti lidé hlásají své vlastní názory, není pochyb. Jde tu evidentně o rasistické rétorické výlevy. Otázka je, zda takové výlevy na Facebooku trestat.

V zemích, kde jsou oznamovací aktivisté a s nimi i policie v tomto ohledu dál, už vědí, že pokud by měla policie stíhat každého, kdo si na sociální síti upustí ze svého vzteku/frustrace, bude mít rázem na krku tisíce případů.

Není vůbec reálné, že by nějakou signifikantní část facebookových rasistů dokázala stíhat. (Je to podobný argument jako s kriminalizací marihuany, mezi českou mládeží masivně rozšířenou.) Sám trestný čin vyvolávání rasové či národní zášti má tu nevýhodu, že může být natahován a gumově upravován podle libosti.

V Británii téměř ve stejné době soud odsoudil 21letého studenta za rasistický tweet na adresu jednoho černého fotbalisty (student dostal 56 dní vězení) a policie se musela zabývat podněty na členku stínového labouristického kabinetu, černošku Diane Abbottovou, za to, že si dovolila napsat poznámku o „bílých, kteří rozdělují a panují.“ Stálo to za stížnost čtyřiceti občanům. V Británii jdou počty lidí odsouzených za poznámky na sociálních sítích do desítek.

Ve Francii byl Twitter před časem odsouzen k tomu, aby odkryl identitu některých svých uživatelů, kteří se projevili jako antisemiti. Twitter se odvolával na široce pojatou svobodu projevu, jak je zakotvena v americké ústavě, ale nebylo mu to nic platné, ve Francii platí zákon o stíhání nenávistných projevů.

Pokud si odmyslíme politiky, kteří potřebují publicitu a jejichž facebookové příspěvky je třeba považovat za veřejné z definice, není Facebook spíš dnešní verze klasické hospody, kde lidé samozřejmě vždycky vedli hloupé i trestné řeči – přičemž oznamovat na policii řeči pronesené v hospodě bylo sociálně odpudivé dokonce i za komunistů?

Vždycky je třeba vážit přínosy a ztráty. Když někdo posílá kohosi jiného do plynu, nedá se předpokládat, že by doma nějakou plynovou komůrku obsluhoval. Ale dá se předpokládat, že praxe upozorňování policistů na obsah facebookových příspěvků neskončí.

Za druhé – kde se kriminalizace vyjeveného názoru zastaví? Teď to může být rozpoutávání nesnášenlivosti mezi různými skupinami ve společnosti, příště misogynie, za pár roků třeba popírání globálního oteplování (jako trestný čin by ho už dnes chtěli vidět někteří aktivističtí profesoři v Americe a taky třeba Robert Kennedy junior).

V době, která je v západním světě čím dál víc charakterizována sociálními sítěmi, a ty zase jakousi neformální názorovou policií, která dokáže utweetovat a zlomit leckterého nonkonformistu, je lepší svoboda pro všechny, včetně rasistů.