Putin k Západu: Nás si nepodmaníte, své krajany ubráníme

Ruský prezident Vladimir Putin přednesl zásadní projev o stavu Ruské federace před parlamentem. V něm například upozornil Západ, že se Rusko nedá vojensky podmanit, obhajuje anexi Krymu a obviňuje západní země z cynismu. 

Rusko ukázalo, že dokáže bránit své krajany. V souvislosti s nynější krizí na Ukrajině to dnes prohlásil ve svém poselství o stavu Ruské federace prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že Krym, který Moskva letos v březnu anektovala, byl k Rusku připojen po legitimním rozhodnutí tamního parlamentu.

„Prošli jsme zkouškami, které zvládá jen silný národ,“ řekl Putin na úvod svého projevu. Následně poděkoval obyvatelům země za to, že chápou smysl a význam ruských celonárodních zájmů.

Putin k anexi Krymu řekl, že to byl „historický akt opětovného znovusjednocení“. Připomněl také, že Krym je jednou z kolébek ruské státnosti a „duchovní pramen“ jednotné země i národa. 

Rusko je nepodmanitelné, musíte to pochopit

„Lidé se v minulosti snažili zničit Rusko a vždy selhali,“ upozornil Putin. „Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly,“ prohlásil také.

Putin bez bližšího upřesnění řekl, že některé státy se v 90. letech snažily o rozpad Ruska krvavou jugoslávskou cestou. „Pamatujeme si, kdo u nás v 90. letech podporoval teroristy, které označoval za povstalce,“ řekl šéf Kremlu. Putin v minulosti opakovaně kritizoval mocenské oslabení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Rozpad SSSR považuje za geopolitickou katastrofu 20. století.

Čtěte také: Putin je zpátečnický, ale už se nezmění, míní Obama

„Pokud jsou pro řadu evropských zemí suverenita a národní hrdost zapomenutými myšlenkami a luxusem, tak pro Ruskou federaci znamená skutečná suverenita naprosto nezbytnou podmínkou existence,“ řekl ruský prezident. „Chci zdůraznit: buď budeme suverénní, nebo se ve světě rozpustíme. Ostatní země to samozřejmě musí také pochopit.“

„Mluvit s Ruskem z pozice síly je ale nesmyslné," zdůraznil Putin. Připomněl, že to byla Moskva, kdo ve druhé světové válce i přes prvotní neúspěchy rozdrtila nepřítele a osvobodila Evropu. Podíl USA a dalších spojenců nezmínil.

Při této kritice odsoudil americké plány na protiraketový deštník, jehož komponenty mají být rozmístěny i v Evropě. „Protiraketová obrana je hrozbou pro Rusko,“ řekl Putin. Dodal také, že deštník bude škodlivý i pro USA, které se systémem nechají ukolébat iluzí své vlastní nezranitelnosti.

Evropská část protiraketového štítu, který má ochránit spojence USA před hrozbou například íránských raket, je předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou dlouhodobě. V rámci tohoto projektu mají být obranné systémy rozmístěny mimo jiné v Rumunsku či Polsku.

Cynický Západ

Putin dnes také obvinil Západ, že během nynější krize na Ukrajině předvádí „čistý cynismus“. V projevu také tvrdil, že přístup Moskvy k událostem na východní Ukrajině se ukazuje jako správný. Putin rovněž prohlásil, že to, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je tragédie, na které Rusko nemá zájem. Vztahy Moskvy a Kyjeva označil za bratrské s tím, že Rusko bude Ukrajinu respektovat jako „bratrskou zemi“.

Na východě Ukrajiny již řadu měsíců zuří boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rusko opakovaně odmítá nařčení Kyjeva i Západu, že napětí v oblasti vyhrocuje a podporuje. EU a USA kvůli ruskému přístupu k Ukrajině uvalily na Moskvu sankce.

Putin rovněž hovořil o okolnostech, které vedly k nynějšímu konfliktu na Ukrajině. Vše prý začalo zdánlivě technickým rozhodnutím ukrajinské vlády odložit podpis asociační dohody s EU. Zdůraznil, že tehdejší režim dohodu nezrušil, jen její podepsání odložil. Následné masové protesty vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který se uchýlil do ruského exilu.

„Jak může někdo podporovat ozbrojené převzetí moci, násilí a vraždy? ... Jak může někdo podporovat následné pokusy potlačit s pomocí ozbrojených sil obyvatele jihovýchodu, kteří s tímto bezprávím nesouhlasili? ... To je čistý cynismus. Jsem si jistý, že i sám ukrajinský národ bude hodnotit tyto události stejným způsobem,“ prohlásil Putin.

Investice ze zahraničí

Zároveň Putin uvedl, že Rusko chce a nepřestane spolupracovat s Evropskou unií a Spojenými státy a má také zájem o zahraničí investice, proto bude otevřené světu. Zájem zahraničních investorů přislíbil šéf Kremlu podpořit řadou zvýhodnění, například daňovými prázdninami či za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. 

Také navrhl vyhlášení amnestie na kapitál vracející se do Ruska. Lidé, kteří v jejím rámci peníze zpět do Ruska převedou, dostanou podle Putina pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat. 

Čtěte také: Rusko couvá: Sankce škodí nám i Evropě. Zrušme je

Ruské hospodářství v současné době čelí kvůli přístupu Moskvy k ukrajinské krizi západním sankcím, které brání rozsáhlým investicím. Hodnota ruského rublu se vůči západním měnám propadá na dlouhodobá minima. Putin ve svém poselství zmínil, že Rusko si nevybralo cestu izolace a že chce se Západem i přes ukrajinskou krizi dále spolupracovat. 

Rusko se letos potýká se zvýšeným odlivem kapitálu, který je vedle propadu cen ropy, pádu rublu, slábnoucí domácí poptávky a dopadu západních sankcí jedou z příčin silného útlumu jeho ekonomiky. Ruští činitelé odhadují, že ze země tento rok odplyne hodně přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). 

Putin řekl, že vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti „spekulantům“ na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Stabilita měny bývala přitom jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. 

Putin ukončil projev vlastenecky. „Rád bych ukončil tento projev s… patriotismem. Jsme ochotní přijmout jakoukoli výzvu a zvítězit.“ 

Co ještě řekl Putin