Chrenek se chystá ovládnout další pojišťovnu

Probíhají jednání, jak zvýšit počet klientů České průmyslové zdravotní pojišťovny. K současným 1,2 milionu pojištěnců mají přibýt další, celkem 430 tisíc, kteří dnes platí Revírní bratrské pokladně. Vznikla by tak druhá největší zdravotní pojišťovna s ročním obratem okolo 35 miliard korun ročně.

Informaci získal deník ECHO24.cz od důvěryhodných zdrojů a nevyloučil ji nikdo z představitelů institucí, kterých se spojení obou pojišťoven týká. Ministerstvo financí dokonce zprávu potvrdilo. „O probíhajícím jednání a o možném sloučení pojišťoven víme, nicméně žádný konkrétní návrh v této záležitosti jsme neobdrželi,“ uvedl mluvčí Radek Ležatka.

Ministerstvo Andreje Babiše má zprávy z první ruky. K jeho úkolům patří dohlížet na hospodaření zdravotních pojišťoven, a proto má svého zástupce ve správní radě Průmyslové i Revírní pojišťovny. Nejméně jednoho člena nominuje také ministerstvo zdravotnictví, jeho šéf Svatopluk Němeček ovšem chystané spojené pouze nevyloučil. „Ministr nebyl o takovém záměru informován,“ uvedla jeho mluvčí Štěpánka Čechová.

Čtvrtá na řadě

Otevřenější než ministr Němeček jsou zástupci pojišťoven, o konkrétních krocích však také nechtějí mluvit. Podle mluvčí Průmyslové pojišťovny Elenky Mazurové by bylo sloučení logické a také se o něm řadu let mluví. Okamžitě však dodává: „Za naši pojišťovnu mohu konstatovat, že sloučení neiniciujeme.“

Mluvčí Revírní pojišťovny Jan Vomlela neskrývá obavy ze sloučení. „Máme nejlepší hospodářské výsledky a tak někdo může mít zájem získat nad námi kontrolu,“ vysvětluje situaci.

Také z Vomlelova pohledu je hlavním uchazečem o ovládnutí Revírní pokladny Průmyslová pojišťovna. Vznikala v letech 2008-2009, kdy spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek založil novou zdravotní pojišťovnu, která se zpočátku jmenovala Agel, stejně jako jeho řetězec nemocnic a zdravotnických obchodních firem. Pojištěnce nezískal náborem, ale slučováním s dalšími pojišťovnami, nejdříve s Hutnickou, potom s Českou národní a před třemi lety s Metal-Aliancí.

To se však podle Vomlely v případě Revírní opakovat nebude. „Ve všech třech případech se lidé z Průmyslové pojišťovny domluvili s generálními řediteli vyhlédnutých pojišťoven. Náš ředitel Lubomír Kaňa s něčím takovým souhlasit nebude, protože by poškodil pojištěnce,“ uvedl jménem manažerů Revírní pojišťovny.  

Mezi Chrenkem a Bakalou

Ve skutečnosti jde ředitele obejít. Ke sloučení stačí, když se dohodnou správní rady pojišťoven a poté předloží žádost ministru zdravotnictví. Ministři zatím vždycky souhlasili včetně Leoše Hegera před třemi lety. Ten si podle vlastních slov tehdejší podřízení Metal-Aliance Průmyslové pojišťovně nepřál, neměl však jinou možnost, než podepsat, když pojišťovny splnily zákonné podmínky.

Dohodu správních rad Průmyslové a Revírní pojišťovny není složité dosáhnout. S nadsázkou řečeno, stačí, aby se dohodli dva lidé, Tomáš Chrenek se Zdeňkem Bakalou. Ve správních radách zasedá vedle pěti zástupců státu po pěti manažerech a odborářích z firem, které pojišťovny zakládaly.

Průmyslová pojišťovna má ve správní radě nejméně sedm zaměstnanců Třineckých železáren případně lidí, kteří s železárnami spolupracují, včetně manželky Chrenkova společníka Jána Modera. V případě Revírní pojišťovny je situace ještě přehlednější, protože správní radu obsadilo celkem devět manažerů a odborářů Bakalovy firmy OKD. Předsedkyní správní rady „Bakalovy“ pojišťovny je finanční ředitelka OKD Jarmila Ivánková. Také ona neurčitě připouští, že se o sloučení pojišťoven „diskutuje už několik let“. Správní rada Revírní bratrské pokladny však dosud o tomto tématu nejednala.

Babiš analyzuje

Skutečnost, že stát nemá dostatek pravomocí, aby zabránil Tomáši Chrenkovi získat vliv v Revírní pojišťovně a potvrdit tak pověst nejvlivnějšího muže českého zdravotnictví, si uvědomují i experti ministerstva financí.

„Sloučení těchto dvou pojišťoven nepodporujeme. Ministerstvo analyzovalo v souvislosti s informací o možném sloučení Revírní a Průmyslové pojišťovny vývoj systému veřejného zdravotního pojištění od roku 2008, kdy vznikla pojišťovna Agel, až do dnešních dnů,“tvrdí mluvčí Ležatka. Z naprosté většiny důležitých ukazatelů prý vyšlo, že Revírní pojišťovna hospodaří s prostředky veřejného zdravotního pojištění lépe, než Průmyslová pojišťovna. Spojení tedy není ve veřejném zájmu ani v zájmu klientů Revírní pojišťovny.

Na druhé straně Ležatka připouští, že Babišův úřad může rozhodování pojišťoven ovlivnit jen nepřímo. „V koaliční smlouvě je uvedeno, že případné snížení počtu zdravotních pojišťoven bude realizováno až po projednání a se souhlasem koaličních stran,“ připomíná. Koalice tedy může tlačit na ministra zdravotnictví Němečka, aby byl vůči Průmyslové pojišťovně tvrdší, než jeho předchůdce Heger, a sloučení pojišťoven nepodepsal.

Paradoxně právě Němeček vystupuje vůči Průmyslové pojišťovně vstřícně. Například se jí koncem minulého roku zastal proti Nejvyšší kontrolnímu úřadu, který v hospodaření pojišťovny odhalil „značná rizika“.