Teror nad Berlínem a jeho viníci

České hlavní město odpovědělo na teroristický útok v Berlíně. Lidé zapalovali svíčky před německým velvyslanectvím a magistrát osvítil petřínskou rozhlednu německými barvami, obdobně jako na rozhlednu promítal francouzskou a belgickou trikoloru po nedávných útocích v Nice a Bruselu. Následovalo ještě posílení kontrol na vánočních trzích.

Na první pohled je to málo, kroky však v každém ohledu mířily správným směrem. „Rozhodli jsme se tímto způsobem projevit účast,“ řekl radní Jan Wolf.

Věděli to předem

Bylo možné reagovat také špatně. Za příklad mohou posloužit výroky nejčastěji citovaných tuzemských politiků. Prezident Miloš Zeman připomněl, že před takovými konci vždycky varoval. „Pan prezident lituje, že se potvrdilo jeho dlouhotrvající varování před rizikem dalších teroristických útoků na území Evropy,“ řekl mluvčí Jiří Ovčáček. Podle serveru iDNES prezident využil vyšetřovací verzi, že na berlínské vánoční trhy zaútočil pákistánský žadatel o azyl, ještě k připomenutí, že v Česku není možné přijímat uprchlíky. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) odpovědnost za berlínský útok hledal u německé kancléřky: „Kdyby paní Merkelová nepozvala migranty a nebyla by nekontrolovaná migrace, tak by se takové věci nevyskytovaly,“ uvedl.

Stejným směrem mířily i mnohem radikálnější výtky, které lze zaslechnout v Německu. „To jsou Merkelové mrtví!“ napsal na Twitter politik radiální strany AfD Markus Pretzell. Později se začalo ve veřejném prostoru masově objevovat slovo „Terrorkanzlerin“ (kancléřka teroru).

Hledat tímto způsobem viníka je do značné míry přirozené. Opravdu by se daly najít vážné chyby a přehmaty, kterých se dopustila německá veřejná správa v druhé polovině roku 2015, kdy do země pustila bez jakékoli kontroly statisíce migrantů. Popsaná kritika však k ničemu nevede, pokud není účelem zaútočit na politického protivníka, zlikvidovat jeho pověst a znevěrohodnit dosavadní politiku. Všechny zmíněné výroky, včetně těch od dvou tuzemských politiků, míří tímto směrem. Smysl té kritiky ostatně chápe i kancléřka, která uvedla záhy po útocích, že by bylo zvláště bolestné, kdyby byl viníkem žadatel o azyl.

To a priori neznamená, že pomoc uprchlíkům je sama o sobě špatná, jen se tím připomíná, že má v sobě zakódované značné riziko. „Humanitární politika nemůže nikdy zabránit, aby posloužila jako krytí teroristům a aby se stala jejich obětí,“ upozornil komentátor německého deníku FAZ Jasper von Altenbockum.

Jsme v tom společně

Smysl může mít jiná kritika, která dokonce může odhalit ty, kteří v boji s terorem něco zanedbali. Bezpečnostní experti se po berlínském útoku podivovali, proč policie lépe nekontrolovala dopravní uzly ve městě a proč vánoční trh jednoduše neochránila betonovými zátarasy. Přitom opravdu každý zkušený policista musel počítat s tím, že při letošních vánočních trzích v Německu existuje mimořádné nebezpečí teroristických útoků. Selhání tu opravdu bylo, teď je třeba zabránit, aby se opakovalo.

Kritika nebo ideologická kriminalizace politiků, kteří se asi dost nešikovně snažili pomoci lidem z Blízkého východu, se může stát novou linií a účinným nástrojem pro různá politická hnutí. Nutno upozornit, že kdo tímto způsobem získává politické body, ten se stává účastníkem hry rozjeté Islámským státem a dalšími strůjci teroru. Ti zajisté nemají šanci obsadit evropské státy, mohou však polarizovat a rozvrátit evropskou společnost.

V tomto směru je sympatičtější postoj německého ministra vnitra Thomase de Maizièra, který prohlásil: „Jsme v tom společně.“ Mínil tím, že je nezbytné něco společně dělat.