18

Rok od Majdanu. Podívejte se, jak to tehdy bylo

, VELKÁ FOTOGALERIE

Témata:

Ukrajina si připomíná události z Majdanu, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Už je tomu rok, co po masivních protestech na kyjevském náměstí Nezávislosti odstoupil. V neděli má v Kyjevě část pietních akcí navštívit český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.

Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.

Čtěte také: Ukrajinská cesta od bankrotu přes válku k bankrotu za přispění Západu

Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporovaly.

Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název – Euromajdan.

Čtěte také: Západ neumí na Rusko reagovat. Kdo přežije?

Odpor proti vládě Janukovyče byl zpočátku roztříštěný. Prozápadní opozici vedli několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník a ekonom Arsenij Jaceňuk, který je nyní premiérem, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou.

Iniciativu v kyjevských ulicích postupně převzaly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc v čele s Dmytrem Jarošem, jejichž členové stáli za násilnými akcemi.

Čtěte také: Propojování EU s Ukrajinou je obrovské riziko, míní Zaorálek

Po krvavém 20. únoru se situace částečně uklidnila a 21. února prezident Janukovyč a opoziční předáci Jaceňuk, Kličko a Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení politické krize. Následující den ale poslanci sesadili Janukovyče, který poté uprchl ze země, a na 25. května vyhlásili prezidentské volby, které vyhrál podnikatel Petro Porošenko.

Při násilnostech zahynulo asi 110 civilistů a necelá dvacítka policistů. V médiích se pro oběti Euromajdanu vžil název „nebeská setnina“.

Na Janukovyče, který nyní podle dostupných informací žije v ruském Rostově na Donu, byl vydán mezinárodní zatykač a Rada Euromajdanu (koordinační orgán opozice) navrhla na premiéra Jaceňuka, jehož vláda byla schválena 27. února.

Čtěte také: Minsk: zmražení konfliktu, nebo mír pro naši dobu?

Asi o necelý měsíc později Ukrajina přišla o Krym, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo a který anektovalo Rusko, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi ruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.