Co slibují kandidáti na francouzského prezidenta?

Hlavní favorité na francouzského prezidenta se dnes ve večerní debatě televizní stanice TF1 snažili hned v úvodu pasovat na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem. Nezávislý centrista Emmanuel Macron, kterému průzkumy dávají největší naději na vítězství, zdůraznil, že není po desítky let součástí zakonzervované politické scény. Jeho očekávaná soupeřka v rozhodujícím druhém, květnovém kole, vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová zdůraznila, že nechce stát v čele nějaké evropské provincie.

V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů. Zástupce konzervativní pravice François Fillon, který si před vystoupením v televizi vypůjčil na twitteru předvolební heslo amerického prezidenta Donalda Trumpa a slíbil vrátit Francii její velikost, v diskusi obratem sliboval chránit svou zemi právě před nepředvídatelnou hlavou Spojených států.

Fillon v debatě rovněž kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou kvůli její vstřícné migrační politice. Její kroky v migrační krizi podle něj způsobily obrovské problémy celé Evropě. Bývalý premiér se označil za kandidáta „národní sanace“, který provede hospodářské reformy a nastaví úsporný kurz.

Socialista Benoît Hamon slíbil voličům, že bude nezávislý na velkokapitálu a lobbistech, zástupce radikálnější levice Jean-Luc Mélenchon překvapivě udeřil v úvodu na ekologickou notu. Slíbil opuštění jaderné energetiky, na níž je Francie prostřednictvím spotřeby elektřiny závislá ze zhruba 50 procent. Také slíbil skoncovat s pátou republikou, kterou označil za prezidentskou monarchii.

Předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová uvedla, že nechce stát v čele pouhého regionu v rámci evropského bloku. „Nechci být vicekancléřkou Angely Merkelové,“ řekla. Oznámila také, že v rámci svého programu posilování bezpečnosti by jako prezidentka vytvořila během pěti let 40.000 nových míst ve francouzských věznicích. Podle Fillona by ale bohatě stačilo 16.000 míst. Současná hospodářská situace Francie by podle něj stejně více neumožňovala.

S Macronem se Le Penová střetla především kvůli islámu a náboženským symbolům. Předsedkyně FN přitom oživila loňský spor o takzvané burkini, tedy celotělové plavky pro muslimské ženy. Devětatřicetiletého centristu osočila, že je podporuje. Macron v reakci Le Penovou obvinil ze snahy rozdělovat společnost.

Podle posledních průzkumů by měla šéfka krajní pravice Le Penová v prvním kole získat 26 procent hlasů, Macron o procentní bod méně. Třetího Fillona by volilo 19,5 procenta lidí. O pozici nejsilnějšího kandidáta levice svádějí vyrovnaný souboj Hamon a Mélenchon, jehož od Hamonových 12,5 procenta dělí jen půl procentního bodu.

Na francouzského prezidenta letos kandiduje celkem 11 politiků, kteří získali potřebných alespoň 500 podpisů od volených zástupců.

Dvoukolová prezidentská volba se koná 23. dubna a 7. května.