ODS se snaží dívat vzhůru. Levituje ale nad hranicí volitelnosti
O čem vypověděl kongres?
Úspěchy z fungování poslaneckého klubu, nový ekonomický program, kritika vlády i Evropské unie. Občanští demokraté dokázali uchopit na svém sobotním kongresu celou řadu témat. Přesně v duchu slov svého předsedy Petra Fialy se přitom nezabývali sami sebou, naopak. Snažili se spíše komentovat okolní dění. Pojetí 26. kongresu bylo ale možná až moc pohodové. Strana se v posledních průzkumech veřejného mínění drží mírně nad hranicí šesti procent. Do sněmovny by se tedy nejspíš dostala. Mělo by to ale partaji, která byla ještě před několika lety jednou z hlavních politických sil v Česku, stačit?
„ODS je v cajku,“ ujišťoval v sobotu delegáty ve svém úvodním projevu Fiala. Když k nim mluvil před osmi měsíci, byla prý situace ODS velmi vážná, dnes už je vážná mnohem méně.
A skutečně, předsedovým slovům odpovídala i atmosféra na víkendovém nevolebním kongresu. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura delegáty ubezpečil, že si s kolegy díky své práci u oponentů z koalice vydobyli respekt. Místopředseda Martin Novotný zase ujišťoval, že ODS zůstává nadále jedním z hlavních subjektů na komunální úrovni.
Nechyběly ani nové nápady – od zavedení trojí 19procentní daně (základní sazba DPH, daň z příjmu fyzických a právnických osob) až po představení modernizovaného loga, na němž modrý pták letí vzhůru. Stejně, jak by podle přání občanských demokratů měly opět letět stranické akcie.
Kritika směrem dovnitř ale chyběla. Obavy o to, že se straně zatím nedaří výrazněji odlepit od pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu, chyběly také. Rostoucí preference ODS v průzkumech veřejného mínění jsou přitom ošemetné. Dokud se strana pohybuje na jednociferných výsledcích, nemůže být 100procentně jisté, že se příště do sněmovny podívá. A i když ano, že bude mít takové zastoupení, aby mohla do něčeho výrazněji mluvit – ať už z opozičních, či opět vládních pozic. Třeba právě do zavedení společné 19procentní daně.
Čtěte také: Kongres ODS: nové logo, jednotná daň a pranýřování Babiše
Jen těžko se mohou občanští demokraté uklidňovat tím, že v některých průzkumech porážejí konkurenční TOP 09. Ani ta totiž není zrovna v nejlepší kondici. A ODS zřejmě nezachrání ani necelých pět stovek nových přihlášek, které na centrálu dorazily od loňského září. Od dubna 2014 do dubna 2015 totiž stranu opustilo tři a půl tisíce členů.
Sobotní programový kongres ODS připomínal ve všech ohledech sjezd strany, která je dlouhodobě stabilizovaná vysoko nad deseti procenty. Dobře naladění delegáti v sále i u občerstvení, smířlivé projevy. Žádné kritické hlasy, které by volaly po tom, že strana musí pracovat více a tvrději – či snad uvažovat o tom, jestli má to nejlepší možné vedení.
Pomoci zajistit opětovný růst obliby má její současný předseda Petr Fiala. Člověk, kterému se povedlo občanské demokraty dostat z nejhoršího. Zatímco zpočátku ho možná někteří členové ODS vnímali jako dočasné řešení a odborníka s kreditem, který má poničenou stranu pomoci nastartovat, dnes ho všichni berou jako lídra, který – byť není dokonalý – ODS povede zpět k lepším zítřkům. Žádný plnohodnotný nástupce se zatím stejně nenabízí.
Jiná situace bude za rok na volebním sjezdu kolem místopředsedů. Pokud totiž v ODS zaznívá nějaká kritika, zaznívá právě na jejich práci. Nebo, řečeno s bývalým předsedou Václavem Klausem, spíše na jejich nepráci. Někteří z místopředsedů totiž vůbec nejsou vidět. A jen tak potvrzují, že snahy omezit jejich počet, které v ODS zaznívají dlouhodobě a opakovaně, nejsou bezpředmětné.
„Před měsíci o nás všichni psali, že jsme mrtvá strana. Dnes všichni vědí, že jsme strana budoucnosti,“ řekl v sobotu Fiala. Otázkou zůstává, jak úspěšná budoucnost to pro někdejšího hegemona pravice bude.