Uvnitř EU už se staví žiletkové ploty

Uvnitř EU už se staví žiletkové ploty 1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Ta rychlost, se kterou se zhoršují poměry a vztahy v Evropské unii, nahání strach. Naivita a neschopnost chránit vnější hranici zóny volného pohybu (jedné ze čtyř hlavních svobod, na níž byla EU postavená) nutí k natahování žiletkových plotů uvnitř. Rakousko ohlásilo, že migrační krize se vyhrotila do chaosu, který si žádá natažení tohoto plotu na hranici se Slovinskem. „V posledních týdnech jsou skupiny migrantů stále netrpělivější, agresivnější a emotivnější,“ prohlásila ministryně Johanna Miklová-Leitnerová ve vysílání rakouské televize Ö1.

Žiletkovému plotu se politicky korektně říká „speciální technická bariéra“. Staví ho země, jejíž premiér Werner Faymann před dvěma měsíci peskoval Maďary za to, že se rozhodli postavit plot na hranici se Srbskem, tedy na vnější hranici Evropské unie i schengenského prostoru. Maďaři se přitom, na rozdíl od Italů nebo Řeků, jen snažili dodržovat pravidla Evropské unie. Faymann jim tehdy vzkazoval. „Pokud si někdo myslí, že ploty něco vyřeší, mýlí se.“ Dnes říká. „Je to věc kontroly a pořádku. Nestavíme plot kolem Rakouska.“

Dá se čekat domino: Slovinci postaví plot na hranici s Chorvatskem a tak to bude lavinově pokračovat dál až do Řecka. Řetězová reakce se ale šíří i ve zhoršování vztahů. Rakouské plány na výstavbu plotu pobouřily Němce. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové zopakoval její tradiční výrok, že  si „nemyslí, že je současnou migrační krizi možné řešit stavěním zdí.“ Bohužel nepřidal žádný návrh, jak ji řešit možné je.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière si stěžuje, že Rakušané nedodržují bilaterální dohody mezi oběma německy hovořícími zeměmi. „Chování Rakouska v posledních dnech není v pořádku. Museli jsme si stěžovat, že uprchlíci jsou přesunování na speciální místa bez jakéhokoliv varování a odtud přicházejí k německým hranicím bez toho, abychom se na ně mohli připravit,“ prohlásil včera po zasedání německé vlády. Bezpečnostní experti německé vládní strany CDU navrhují, aby se do boje proti nelegální migraci zapojila armáda. Hranice s Českou republikou a Rakouskem by podle nich měly střežit bezpilotní letouny. „Abychom zabránili nekontrolovatelným přechodům německých hranic uprchlíky z Rakouska a České republiky, rozsáhlá bezpečnostní opatření jsou nezbytná,“ prohlásil podle deníku Die Welt  bezpepečnostní expert vládnoucí CDU Henning Otte. Kromě bezpilotních letounů KZO, které armáda používá k přesnému zaměření pohyblivých cílů, by v pohraničí rád viděl také radary a vrtulníky.

Před půl rokem by taková debata byla považovaná za blouznění nebo citáty ze sci-fi filmu.

Masivní nekontrolovaný pochod davů migrantů Evropou trvá víc než dva měsíce. Za tu dobu nebyly evropské elity schopné dát dohromady smysluplnou ochranu jižní hranice, poslat skutečně masivní pomoc do utečeneckých táborů v Turecku, ani zajistit humánní cestu přistěhovalcům. Všechny ty věci jsou složité. Ochrana hranic může také znamenala vyřazení Řecka, které ji zjevně není schopné ani ochotné provádět, z schengenského prostoru. Masivní pomoc pro Turecko, může třeba znamenat přesměrování značné části eurodotací na důležitější věc. A humánní cesta znamená třeba letecké mosty přímo z utečeneckých táborů do Berlína a Stockholmu. Aby na divoké, velmi nehumánní putování nedoplácely státy na balkánské cestě, v nichž stejně nikdo z přistěhovalců nechce zůstat. Místo toho se energie utrácí v debatách, kdo je xenofob a kdo fašista (ano i toto slovo už některé „elity“ do debaty o migraci zatahují).

Výhled toho, co Evropu čeká, pokud se co nejrychleji neprobere, velmi trefně popsal komentátor britského deníku Daily Telegraph Philip Johnston. „Mimořádná fotka davů uprchlíků a migrantů (Britové na rozdíl od jiných umí rozlišovat, pozn. red.) mašírujících přes pole ve Slovinsku se může stát symbolem chvíle, kdy se Evropská unie začala rozpadat. Mělo se udělat všechno proto, aby se zabránilo, že se takové scény, které vám v první moment připomenou padesátá léta minulého století, budou opakovat. Víc než padesát let poté před sebou máme riziko, že tisíce, možná spíš statisíce, bezprizorních lidí budou mrznout a strádat v polích východní Evropy ve chvíli, kdy přijde zima“.

Kam až to bude muset dojít, než se evropské elity v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou začnou skutečně rozhodovat a jednat?

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články