'Rusko nemá Katyň na svědomí'. To je ruská propaganda v Česku

dezinformace na internetu

'Rusko nemá Katyň na svědomí'. To je ruská propaganda v ČeskuNOVÉ
Polští vojáci zajatí Sověty během invaze do Polska. Foto: Wikipedie
1
Svět
Michaela Cápová
Sdílet:

Ruská propaganda na českém internetu pokračuje. Tzv. Institut slovanských strategických studií (ISSTRAS) zveřejnil v neděli zprávu o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten se týká masakru v Katyni a podle Institutu se jedná o “senzační nález a přelomový rozsudek, který přepíše historii“. Na webových stránkách ISSTRAS se doslovně píše, že na základě ortelu Rusko nenese odpovědnost za hromadnou popravu tisíců polských důstojníků v Katyni. Ve skutečnosti však otázka zodpovědnosti či dokonce viny nebyla předmětem tohoto sporu, jehož rozsudek byl vynesen již na podzim loňského roku.

„Dokumenty“ předložené za Gorbačova a Jelcina svědčící o tom, že v popravě desítek tisíc polských důstojníků je vinen Stalin a sovětská strana plotu, shledal soud podvrhem, uvádí na serveru ISSTRAS Sergej Kirsanov. ,,Tyto dokumenty o popravě v Katyni, které v 80. letech předložil člen Politbyra KSSS Alexandr Jakovlev jsou falsum. Někdo z okolí prezidenta Gorbačova měl potřebu zkompromitovat ruské dějiny i samotného Stalina,“ dodává Kirsanov.

V dovětku k článku Sergeje Kirsanova je položena přímá otázka, zda se někdo, jmenovitě Západ, Rusku omluví za roky, během nichž bylo neprávem obviňováno z vraždy tisíců lidí. A také, zda tato zpráva přitáhne pozornost “liberálních“ médií, českých nevyjímaje.

Čtěte také: Dokonale utajený server. Kdo vydává proruské zprávy v češtině

Faktem však je, že k rozsudku vydávaným za nový a objevný, dospěl soud již 21. října 2013. V případu Janowiec a další vs. Rusko projednávaném bez přítomnosti veřejnosti v termínu od 13. února do 5. září roku 2013 si příbuzní obětí masakru v Katyni stěžovali, že Rusko události z roku 1940 dostatečně nevyšetřilo a nevyjasnilo.

Rusko sice bylo rozsudkem odsouzeno za nedostatečnou justiční spolupráci, soud nicméně potvrdil, že není kompetentní vyjadřovat se k podstatě tohoto případu. Štrasburský soud tak opět upozornil na fakt, že nemá právo posuzovat porušování lidských práv v období před tím, než v Rusku vešla v platnost Evropská úmluva o ochraně lidských práv. To se stalo až v roce 1998. Ovšem soud svým rozsudkem nijak nezpochybňoval, že by měly zločin na starosti sovětské úřady.

,,Je to skandální. Pro nás je to důkaz, že ten, kdo má moc a peníze, nebude nikdy odsouzený. Byl to zločin z nenávisti. Neodsouzení této genocidy a nepotrestání jejích autorů vedly k jejímu opakování ve Rwandě a na Balkáně a k tomu, že se to může ještě opět stát," reagovalo na rozsudek sdružení obětí z Katyně, jejíž stanovisko tlumočila tehdy ČTK.

22 tisíc mrtvých důstojníků, intelektuálů, duchovních  i policistů

Masakr, který zatěžuje polsko-ruské vztahy dodnes, schválil na jaře 1940 sovětský diktátor Josif Stalin svým podpisem pod rozkazem "zlikvidovat nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" na Sověty obsazené části Polska. Sovětská tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře roku 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, z řad důstojníků, intelektuálů, duchovních i policistů.

Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří danou oblast později obsadili. Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky. Ruská justice zahájila v roce 1990 vyšetřování, které ukončila v roce 2004. Úřady označily závěry vyšetřování za tajné a příbuzní obětí se tak nic nedozvěděli.

ISSTRAS a jím vymezené cíle

Institut slovanských strategických studií byl založen 3. října 2013 v Praze s cílem posílit roli slovanské vzájemnosti v geopolitickém prostoru slovanských zemí. Na webových stránkách ISSTRAS se také píše: ,,Zejména dnes, ve znesvářeném světě, považujeme za důležité odkrývat kořeny, na nichž stojí naše národy Čech, Moravanů a Slezanů, a seznamovat s nimi také všechny ostatní národy, které žijí v naší i dalších slovanských zemích.“ Historické a kulturní dědictví slovanských zemí vytváří podle institutu základ pro další rozvoj těchto zemí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08