Stát kryje podezřelou zakázku. Poslanci se bouří

Kontrolní výbor sněmovny zasáhne v tomto týdnu v případu magnetických rezonancí, které koupila Masarykova univerzita ze přemrštěnou cenu od firmy Siemens. Poslancům vadí, že případ ignorují odpovědná ministerstva školství, financí a spravedlnosti a že podezřelý obchod svým verdiktem pokryl také antimonopolní úřad.

Dvacet ztracených milionů

Poslanci otevírají případ, který objevil novou cestu, jak mohou státní instituce obcházet veřejné soutěže. Přístroje pro svůj výzkumný ústav CEITEC koupila Masarykova univerzita loni v lednu za 102 milionů korun z evropských dotací. Namísto otevřené soutěže přímo oslovila jednoho výrobce, německou společnost Siemens.

Tento postup zdůvodnila argumentem, podle kterého jsou rezonance Siemens Magnetom Prisma s výkonem 3 Tesly naprosto unikátní a přitom nezbytné pro výzkum CEITEC. Tím univerzita podle očekávání rozčílila konkurenty Siemensu, nizozemský Philips a americkou firmu GE, které vyrábějí obdobné tříteslové rezonance. Philips dokonce podal stížnost k antimonopolnímu úřadu, kde ovšem neuspěl. Úřad odmítl tvrzení Philipsu, že je zakázka účelově šitá na míru Siemensu, a naopak přijal argumentaci Masarykovy univerzity, že rezonance Magnetom Prisma je opravdu unikátní ve dvou parametrech a že se bez nich výzkumníci neobejdou.

Na jaře do případu vstoupili politici, kteří si povšimli, že ceny za brněnské přístroje vysoce překračují ceny jiných rezonancí nakoupených poslední dobou v Česku. Masarykova univerzita měla k dispozici posudek Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, podle kterého cena okolo padesáti milionů za jednu rezonanci není přemrštěná. Senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz) a ministerstvo školství si však objednaly další posudky od expertů Lubomíra Pouška a Zdeňka Kváči, podle kterých je posudek ČVUT nekvalitní. Proto sami srovnali brněnský nákup s cenami, za které Siemens nabízel rezonanci Magnetom Prisma v jiných evropských zemích, a shodně vypočetli, že brněnský nákup překračuje obvyklé ceny o 15-25 milionů korun.

Záhada neochotných úřadů

Ke kritikům se přidali poslanci Jiří Štětina (Úsvit), Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové). Štětina podal loni v létě na předražený nákup trestní oznámení a ještě si stěžoval na ministerstvo financí. Další stížnosti šly na ministerstvo školství a spravedlnosti. I když se ozývali poslanci, úřady fakticky nereagovaly. „Právě nečinnost tolika oslovených úřadů je na celém případu nejpodivnější,“ míní Gazdík. Proto podle něho není vyloučeno, že se na podezřelém nákupu podílí některá z vládních stran.

Konkrétní výsledky práce úřadů jsou opravdu minimální. Policie případ šetří bez jakéhokoli výsledku. Ministerstvo spravedlnosti odmítlo přezkoumat kvalitu posudku ČVUT. Ministerstvo financí pouze poslalo dotaz kolegům z ministerstva školství. Tamní šéf evropských dotací Jan Radoš odpověděl, že se případem intenzivně zabývá.

„Ukazuje se však, že jde o záležitost velmi složitou,“ upozornil. Obavy státních úředníků zasáhnout do případu potvrdil na lednové schůzi sněmovny ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Na dotaz Petra Gazdíka slíbil, že nákup rezonancí neproplatí, dokud neskončí policejní šetření, a mimoděk vysvětlil důvod své nečinnosti: „Mým hlavním cílem je, abych já nenesl odpovědnost za věc, která byla nastartována před mým příchodem,“ prohlásil ministr.

Netrpělivost se nevyplácí

Kontrolní výbor sněmovny se sejde ve čtvrtek a může tlačit ministry, aby před případem brněnských rezonancí neuhýbali. Mohou se za nákup postavit, anebo postup Masarykovy univerzity odmítnout jako porušení zákona o veřejných zakázkách, případně vyvodit důsledky pro chybující úředníky. Jednání však může ještě zablokovat ministr školství Chládek, pokud včas nedodá dokumenty o projektu.

Zřejmě už je vyloučeno, že Evropská komise proplatí celý nákup. Bruselské úředníky je stále možné přesvědčit, že univerzita zákon o veřejných zakázkách neobešla. Nejde ovšem už popřít, že porušila pravidla čerpání eurodotací. Příjemci výzkumných dotací mají u větších zakázek nad deset milionů předepsáno, aby třicet dnů před vypsáním výběrového řízení požádali o souhlas se svým postupem ministerstvo školství. Manažer veřejných zakázek Masarykovy univerzity Petr Jelínek o souhlas skutečně požádal 20. prosince 2013, na reakci ale už nepočkal a výběrové řízení s jedinou firmou Siemens zahájil prvního ledna. Formální odpověď z ministerstva obdržel až o deset dnů později.