1

KGB měla úplný přehled o práci ministerstva vnitra a StB

,

Zastoupení sovětské KGB v Československu mělo na počátku 70. let informace o všech aspektech práce československého ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti (StB). Opakovaně to sovětští rozvědčíci uváděli ve svých zprávách do Moskvy, jak je zaznamenal ve svém archivu Vasilij Mitrochin.

Několik strohých vět v materiálech, které nedávno zveřejnili v Británii, také jasně ukazuje, co nastalo, pokud se někomu z československé strany nelíbil po roce 1968 nastavený způsob spolupráce mezi KGB a československými bezpečnostními orgány.

"Vedoucí pracovník ministerstva vnitra Petřina (krycí jméno zástupce náčelníka rozvědky Františka Vlčka - pozn. ČTK) vrhl stín na spolupráci rozvědek SSSR a ČSSR," stojí v dokumentu datovaném do první poloviny 70. let. Dotyčný prý spolupráci označil za nerovnoprávnou a nerovnocennou, například pokud se týká výměny informací. O několik stránek dál se lze v Mitrochinově archivu dočíst: "Vyhozen bývalý zástupce náčelníka rozvědky Petřina".

Nerovnocenná spolupráce

"Stín na spolupráci" vrhal i první náměstek šéfa informačního oddělení Pecháček (Mitrochinovy poznámky uvádějí jen příjmení - pozn. ČTK), který prý styky udržoval jen neochotně, spolupráci měl pro československou stranu za neefektivní a výměnu informací za nerovnocennou. Materiály dodané KGB byly podle něj nepřesné, příliš obecné a často se podobaly přehledu tisku. Naopak KGB měla přístup ke všem informacím československých rezidentur.

Cílem ale bylo zjistit, kdo by v případě potřeby byl odhodlán „plnit libovolné rozkazy v zájmu Sovětského svazu a jeho bezpečnostních orgánů“.

Tuto praxi potvrzuje rovněž odborník na komunistickou tajnou službu Prokop Tomek. "KGB informovala spřátelenou Státní bezpečnost jenom v nutném rozsahu. Nezasvěcovali je do všeho, zvlášť když měli podezření, že se tady něco děje," řekl historik z Vojenského historického ústavu v Praze. "Informovali o společných operacích nebo o tom, kde měli společný zájem nebo společné lidi (s StB). Ale o tom, co tady chystají, to ne," přiblížil Tomek, podle něhož stejně postupovaly i rezidentury východoněmecké Stasi nebo polské tajné služby v Československu.

Dlouholetý pracovník archivu KGB Mitrochin si od roku 1972 až do roku 1984 zaznamenal mnohé z dokumentů, které se k němu v práci dostaly. V roce 1992 ho i s rodinou a dokumenty dostala do Británie její tajná služba. Zemřel v roce 2004, letos v létě byla v Cambridge zpřístupněna většina jeho archivu. Podle historiků je nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, který podrobně popisuje aktivity KGB v nejrůznějších oblastech.

Rozvědka na velvyslanectví

Jeden z dokumentů také zmiňuje příkaz pražským pracovníkům sovětské tajné služby, aby se snažili zlepšit vztahy s vedením i řadovými pracovníky československé kontrarozvědky. Cílem ale bylo zjistit, kdo z nich by v případě potřeby byl odhodlán "plnit libovolné rozkazy v zájmu Sovětského svazu a jeho bezpečnostních orgánů".

Materiály dokládají také čilou spolupráci služeb, například ve "vědecko-technické výzvědné činnosti". Češi se prý v této oblasti více než sovětská strana věnovali vojenským technologiím a mezi lety 1977 a 1979 poskytli 449 prací a deset vzorků, z toho 173 materiálů a tři vzorky amerického původu. Z dodaných věcí 180 odpovídalo "hlavním úkolům vojenskoprůmyslového komplexu".

Československá rozvědka pracovala přímo v Moskvě proti některým velvyslanectvím. Týkalo se to USA, západního Německa, Číny a také Sýrie a Íránu či Iráku.

V roce 1975 československá rozvědka na přání Moskvy otevřela rezidenturu v albánské Tiraně. Celkem ve 26 státech světa sovětští a českoslovenští rozvědčíci spolupracovali, jedna ze zpráv například uvádí, že v roce 1975 bylo zverbováno 37 agentů "ze stanoveného plánu 54".

Se sovětským vědomím také československá rozvědka pracovala přímo v Moskvě proti některým velvyslanectvím. V letech 1976 a 1977 se to týkalo například USA, západního Německa, Rakouska, Číny a také Sýrie a Íránu či Iráku. Zdroje na moskevském velvyslanectví Francie a USA řídily obě tajné služby v některých případech společně.

Mitrochinův archiv obsahuje i některé technické informace o KGB v Československu. Stojí v něm například, že v roce 1973 mělo zastoupení KGB v ČSSR 11 operativních pracovníků. Aparát KGB u československého ministerstva vnitra podle dokumentů existoval od roku 1950, v roce 1980 měl 17 lidí. Rezidentura vznikla na konci dubna 1968 při sovětském velvyslanectví.

Čtěte také: Husák nasadil odposlechy. Špatně se pracuje, stěžoval si Jakeš

Odpor po roce 1968

Už dříve ale sovětský rezident N.S. Poloskov v ČSSR pracoval pod krytím Výboru solidarity se zeměmi Afriky a Asie. Z Československa byl odvolán až v roce 1980. O jeho pravé identitě nebyla podle Mitrochinova archivu česká strana informována. Jisté povědomí měl prý jen československý ministr vnitra, kterému bylo sděleno, že Poloskov je pracovník KGB odpovědný za bezpečnost "sovětské kolonie".

Jiné dokumenty popisují, jak se v roce 1968 během pražského jara československá rozvědka snažila KGB v zemi zbavit. "Na 1. správě zuřily nacionalistické vášně, akty protisovětského charakteru, strhávání sovětské vlajky a hesel," uvádí jeden z materiálů.

Popisuje, jak se "zdravé prvky" v rozvědce snažily bránit, aby vedení nepřevzala "nelegální" skupina okolo ministra vnitra Josefa Pavla. "Odpor se podařilo zlomit až v březnu 1969," shrnuli sovětští rozvědčíci. Mitrochinovy poznámky pak opakovaně vypočítávají, kolik pracovníků československých tajných služeb bylo z ideologických důvodů propuštěno.

"Československá rozvědka byla tehdy rozdělená, část byla hodně proreformní," potvrzuje Mitrochinovy záznamy historik Tomek. "KGB lidem v rozvědce proto logicky nevěřila, bála se jich a mohla proti nim takhle intrikovat," dodal.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.