Rusko prošetřuje nezávislost Pobaltí. Stejně to dělalo u Krymu

Ruská generální prokuratura zahájila vyšetřování nezávislosti pobaltských států. Poslanci Státní dumy totiž tvrdí, že orgán, který v roce 1991 nezávislost Estonska, Litvy a Lotyšska na Sovětském svazu uznal, byl protiústavní. Informovala o tom agentura Interfax. Podobný případ přitom už Rusko nedávno řešilo, a to když obsadilo Krym.

„Uznání nezávislosti Pobaltí je z právního hlediska problematické, protože k vyhlášení svrchovanosti států došlo skrze protiústavní orgán,“ řekl agentuře Interfax zdroj zřejmě z dolní komory ruského parlamentu.

Generální prokuratura má podle nejmenovaného zdroje prošetřit, jestli Státní rada Sovětského svazu, která vznikla v září 1991 jako dočasný orgán místo Rady federace SSSR před zánikem Sovětského svazu, jednala v souladu se zákonem.

Státní rada uznala nezávislost Estonska, Litvy a Lotyšska hned na svém vůbec prvním zasedání, které se konalo den poté, co byla vytvořena. Skládala se z prezidenta SSSR Michaila Gorbačova a státníků všech členských republik.

Čtěte také: Generál Pavel: Rusku by na obsazení Pobaltí stačily dva dny

S oficiální žádostí o přezkoumaní se na Státní dumu obrátili poslanci ze strany Jednotné Rusko premiéra Dmitrije Medveděva. Podle nich uznáním nezávislosti pobaltských zemí Rusko ztratilo strategicky důležité území včetně námořních přístavů a vodních ploch. Navíc došlo k rozpadu jednotného obranného prostoru země a k narušení hospodářských vztahů s Pobaltím, míní poslanci.

Státníci pobaltských zemí se proti vyšetřování Ruska už bouří. „Nezávislost jsme získali krví našich občanů. Nikdo nemá právo to zpochybňovat. Jen my sami budeme rozhodovat o svém osudu,“ odsoudila rozhodnutí Ruska litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová na Twitteru.

Our independence was gained through blood of our people.No one has the right to threaten it.Only we decide our fate http://t.co/72qmOaCMn1

— Dalia Grybauskaitė (@Grybauskaite_LT) 30. Červen 2015

Podobný případ přitom ruská generální prokuratura už řešila v souvislosti s anexí ukrajinského poloostrova Krym. Došla k závěru, že Krym Ukrajina v roce 1954 dostala v rozporu s tehdejší sovětskou ústavou, a to i přesto, že po rozpadu Sovětského svazu uznalo v roce 1994 přidělení Krymu Ukrajině i Rusko tzv. Budapešťským memorandem.

Čtěte také: Strhli vlajku USA. Lotyšsko drží ‚ruské špiony‘ ve vazbě

USA plánují kvůli Rusku rozmístit své tanky do Polska či Litvy