Jako za socialismu. Obce nechtějí rozhodovat, bojí se stíhání

Hon na komunální politiky. Tak vidí stále častější trestní stíhání radních a zastupitelů poslanci. Státní zástupci podle nich mnohdy o stíhání rozhodnou chybně, ale na rozdíl od politiků jim za to nehrozí žádný postih. To by se mělo v nejbližší době změnit. Praktiky zástupců vadí i advokátům. Šéf Unie obhájců ČR Tomáš Sokol má jasno: strach z rozhodování nás vrací do dob socialismu.

Policie v případu trestního stíhání poslankyně Zuzany Kailové (ČSSD) nepostupovala zcela zdvořile a standardně. To nejsou slova některého z naštvaných kolegů sociálnědemokratické poslankyně, ale policejního prezidenta Tomáše Tuhého. V dopisu šéfovi sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) se tak omlouvá za postup policistů, kteří žádali vydání Kailové k trestnímu stíhání.

Čtěte také: A dost! Poslanci nevydali kolegyni policistům

Sněmovna se proti přání policie poprvé od března 2011 postavila a Kailovou odmítla vydat. Důvod? Koaliční i opoziční poslanci se shodovali, že stále častější stíhání obecních a městských radních či zastupitelů už začíná připomínat hon na komunální politiky. Možná stojí za připomenutí, že jen za loňský rok byla v souvislosti s výkonem funkce obviněna stovka úředních osob. Téměř polovina z nich byla z komunálu.

„Pokud bude stíhání opravdu nesmyslné a prokáže se to, tak budou (státní zástupci či policisté) případné odškodnění platit ze svého. V případě neúmyslného zavinění do čtyř platů, v případě úmyslného v plné výši,“ navrhuje Gazdík.

Praha, Jaroměř, Hnojník, Ostravice, Hladké Životice, Brno, Ústí nad Labem. Míst, kde už musela minimálně část vedení obce či města čelit trestnímu stíhání, neustále přibývá. A odborníci varují: i slušní a poctiví zastupitelé už jsou vystrašení.

„Neměli bychom se bavit v intencích toho, jestli je možné, že se někdo začne bát. Ti zastupitelé se už bojí, vím to z praxe, sami mi to říkají a žádají o radu,“ přibližuje prezident unie obhájců Tomáš Sokol. „Problém je v tom, že pokud udělá chybu obecní zastupitelstvo a ono se to jako chyba třeba jen tváří a časem se ukáže, že o žádnou chybu ani nešlo, tak jsou zastupitelé nelítostně stíháni. Pokud udělá chybu státní zastupitelství, tak se nic neděje,“ dodává.

Pomoci má zákon

Sokol sám už podle svých slov četl usnesení, kde třeba státnímu zástupci vadí, že rada nekriticky spoléhala na expertní stanoviska. Jenže podle právníka se pak dostávají komunální politici do bezvýchodné situace. „Zeptají se odborníků, ti řeknou, že to jde udělat, a nakonec to policie stejně stíhá. A co víc – stíhá je pro úmyslný trestný čin, jako kdyby tu obec chtěli úmyslně poškodit. Ale radní jsou odkázaní na experty. Nic jiného nemohou dělat,“ vysvětluje.

Podobné hlasy zaznívají i od poslanců, z nichž mnozí strávili dlouhé roky v komunálu. „Na posledním zastupitelstvu bylo asi devět žádostí na pronájem či prodej kousků pozemků a je pravda, že stanovování ceny a přístup k posudkům se řešily mnohem více než dříve. Zastupitelé mají strach, zda za pár měsíců či let někdo nepřijde a nezačne je osočovat,“ potvrzuje místopředseda sněmovny a zároveň místostarosta Suché Lozi Petr Gazdík (TOP 09 a STAN).

Advokát Sokol: „Když nestačí jeden expert, pořídí si obce raději rovnou dva nebo tři posudky. Pro jistotu. Tohle přenášení odpovědnosti si pamatuji z doby socialismu, kdy prostě nikdo nechtěl nic rozhodnout a odkládal to někam jinam.“

Ten si slibuje zlepšení od zákona, který řeší odpovědnost orgánů veřejné moci za způsobenou škodu. Norma, která je ve sněmovně už před závěrečným čtením, by měla postihovat i policisty nebo státní zástupce. „Pokud bude stíhání opravdu nesmyslné a prokáže se to, tak budou případné odškodnění platit ze svého. V případě neúmyslného zavinění do čtyř platů, v případě úmyslného v plné výši. Typickou ukázkou je paní ministryně Jourová, která vysoudila tři miliony. Někdo to musel způsobit: konkrétní státní zástupce, konkrétní policista,“ přikyvuje Gazdík, který zákon spolupředkládá.

Jeho stranický kolega Stanislav Polčák zase plánuje prosadit změnu upravující činnost samospráv. „Jde o ustanovení, které by říkalo, že se obec může rozhodnout v samostatné kompetenci pro řešení, které se z ekonomického pohledu nemusí jevit jako nejrentabilnější, ale je odůvodnitelné. Policie by potom zároveň nemohla posuzovat jen otázku čisté škody,“ prozrazuje.

Podle serveru Česká justice už dokonce někteří poslanci vyzvali nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby vydal sjednocující pokyn, jak mají státní zástupci postupovat v případech stíhání komunálních politiků.

Strach prodraží zakázky

Naopak ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) velký prostor pro zásahy ze své pozice nevidí, i když vzrůstající počet stíhání komunálních politiků představuje i podle ní problém.

„Jde o to, zda státní zastupitelství pečlivě zváží všechny okolnosti, které vedou k zahájení trestního stíhání vůči konkrétní osobě. To je ale vždy konkrétní kauza a do toho my vstupovat nemůžeme. Můžeme to nanejvýš nastolit jako problém v rámci odborných seminářů,“ krčí rameny šéfka spravedlnosti.

Jenže zvýšená aktivita státních zástupců může mít i ekonomické dopady. Podle advokátů se totiž bezradní zastupitelé začínají zříkat odpovědnosti a delegují ji na stále širší okruh lidí. A to stojí peníze. „Když nestačí jeden expert, pořídí si obce raději rovnou dva nebo tři posudky. Pro jistotu. Tohle přenášení odpovědnosti si pamatuji z doby socialismu, kdy prostě nikdo nechtěl nic rozhodnout a odkládal to někam jinam. A my se tam teď pomalu začínáme vracet. Já jsem si přitom myslel, že svobodná společnost bude svobodnější i v tom, že budeme moci činit rozhodnutí s větší odvahou,“ uzavírá Sokol.

Čtěte také: Advokáti se spojili proti žalobcům. Prý šikanují

Jeho kolega z unie obhájců Lukáš Trojan zase upozorňuje na praxi, která se může velmi brzy začít šířit českými obcemi. První z nich už ji dokonce zkoušejí: rada jedná o kontroverzním bodu tajně a dopředu se dohodne, že jeden radní bude proti. Policie a státní zástupci pak nebudou moci nikdy určit, koho stíhat, respektive koho ze stíhání vynechat.

O strachu zastupitelů a radních mluvil před časem v rozhovoru pro deník ECHO24.cz i bývalý premiér Petr Nečas (ODS). „Údaje z veřejných rozpočtů říkají, že obce a kraje vytvořily loni 18 miliard korun přebytek, hlavně proto, že nespotřebovaly investice – protože se bojí,“ prohlásil tehdy například.