Prezident 97 procent žádá novou šanci
Svým vánočním poselstvím se Miloš Zeman nedržel tradičního vzoru jako například římský papež nebo německý prezident, kteří vyzvali k solidaritě s oběťmi válečných konfliktů v Sýrii, Iráku, na Ukrajině a v Africe. Na druhé straně nepřekročil svým projevem hranice slušnosti a vystoupil, jak se sluší a patří, v roli otcovského přítele všeho lidu.
Ve skutečnosti šlo o čistě politický projev. Zeman si odnesl poučení ze svých nedávných skandálů spojených s vlastním vulgárním slovníkem, podporou ruského vládce Vladimíra Putina a submisivním chováním vůči čínskému komunistickému režimu. Prezident sleduje jako málokterý z politiků průzkumy veřejného mínění a hluboce se ho musel dotknout propad popularity, který podle agentury CVVM v prosinci klesl už na 34 procent. To je nejméně v historii českých prezidentů, pokud se nechá stranou propad obliby Václava Klause po jeho amnestii v lednu 2013.
Vánoční projev je prvním pokusem, jak ztracenou popularitu získat nazpět. Zeman či jeho poradci vědí velice dobře, že vláda Bohumila Sobotky drží popularitu trvale nad 40 procenty a že se tomu nemůže rovnat s výjimkou přechodných úřednických kabinetů Tošovského a Fischera žádná z vlád posledního dvacetiletí. Proto se prezident hned na počátku projevu přihlásil k tomu, že Sobotkův kabinet vznikl jeho zásluhou. „Tato vláda dala lidem naději,“ zdůraznil prezident a opakoval tradiční levicový výklad, že ekonomické probuzení roku 2014 není zásluhou oživení v části eurozóny, ale rétorikou nových ministrů, kteří slíbili vyšší dávky rodinám, vyšší důchody a vyšší minimální mzdu. Ekonomický vzestup by tedy nebyl možný bez prezidenta Zemana, který se také stará o jeho pokračování, když domlouvá nová odbytiště českých výrobků v Asii.
K pokusu přihřát se na výsluní vládní popularity přidal interpretaci svých nedávných skandálů. Nikdy prý nebude ustupovat „řvoucímu davu“ či „neandrtálcům“, příznivcům „pornografické skupinky s vulgárním názvem“ ani „bývalým antichartistům“, kteří dnes bojují za demokracii. Z těchto výpadů není jasné, koho prezident myslí bývalými antichartisty. Z protagonistů tzv. Anticharty si udržel důležitou veřejnou pozici jen Karel Gott a ten politiku ignoruje.
Chvála vlády i obrana vlastních průšvihů otevřely prezidentovi prostor k hlavní části vánočního poselství. Hodlá používat stejné populistické zbraně jako dosud a doufá, že opět zaberou. Dříve se prohlásil za „prezidenta spodních deseti milionů“, tentokrát hájil 97 procent občanů, kteří jsou nestraníci. Proti nim stojí politici, kteří obsazují důležitá místa ve státní správě „členy či sympatizanty“ svých stran. Ti jsou přitom neschopní a „jejich neschopnost a jejich nekvalifikovanost nebyla nikdy potrestána“. Zeman nabídl řešení: „Proto je dobré, aby státní správu vykonávali profesionálové a odborníci, a nikoliv političtí spřízněnci.“ Díky této strategii hodlá bojovat o ztracenou popularitu a namísto současných 34 procent získat až sedmadevadesátiprocentní oblibu.
Zemanův postup není nový, o stejnou rétoriku se opíral už dříve a užívají ji populisté nebo nepřátelé liberální demokracie v mnoha evropských zemích. V Česku si už občané mohli uvědomit její nedostatky a hlavně neupřímnost. Po nepřesvědčivých výkonech „vlády odborníků“ Jiřího Rusnoka a po selhání některých „osvědčených manažerů“z hnutí ANO už je nad slunce jasnější, že pouhým chlubením vlastní profesionalitou ještě nikdo nic nedokázal.
