Drsný příběh. Protestoval na náměstí a už 25 let pyká ve vězení

Je to už 25 let, co čínská vláda brutálně potlačila prodemokratické protesty na pekingském náměstí Nebeského klidu. Tisíce neozbrojených demonstrantů armáda postřílela z noci ze 3. na 4. června během tří hodin. Ti, kteří přežili, byli pozatýkáni, nebo čelili tvrdým represím. Ze zhruba 15 000 zadržených lidí je dodnes vězněn stále jeden z protestujících. Čínský dělník Miao Te-šun. Propuštěn má být až v roce 2018. Píše to deník The Daily Telegraph.

Padesátiletý Miao Te-šun je jediným známým člověkem ze zadržených demonstrantů, který si i po 25 letech stále odpykává trest. Miao byl zatčen v červnu 1989 společně se čtyřmi přáteli za žhářství při potyčkách s vojáky v ulicích Pekingu. „Podle našich záznamů je to v současnosti jediný zatčený z té doby, který je pořád ve věznici,“ prohlásil John Kamm, ředitel nadace Dui Hua, která řadu let usiluje o propuštění lidí zadržených při demonstracích na náměstí Nebeského klidu. Nadace má ale ještě seznam několika nezvěstných vězňů.

Podle Kamma dělníci jako Miao, kteří vyšli do ulic bojovat, dostali podstatně tvrdší tresty než studenti, kteří náměstí mírově okupovali. Také odhaduje, že „téměř stovka lidí“ byla v souvislosti s protesty popravena. „Je velký rozdíl mezi násilnou a nenásilnou kontrarevolucí. Vzdělanější studenti a absolventi univerzit většinou nedostali tak vysoké tresty jako dělníci a rolníci, kteří stáli v předních liniích a házeli zápalné láhve. Intelektuálové takové věci neprováděli. Když se podíváte na propouštění z posledních let, ve všech případech šlo o dělníky,“ vysvětluje Kamm.

Miaovi byl navíc trest zpřísněn, protože odmítl ve věznici pracovat. „Miao byl velmi neústupným odpůrcem komunistické strany a odmítal vykonávat práci, jež nám byla ve vězení přidělena,“ řekl Miaoův bývalý spoluvězeň. Oproti tomu ostatním tresty za dobré chování snižovali.

V parku chtěli vyhloubit jámu a pohřbít mě do ní

Další ze zadržených popisuje brutální postupy úřadů při zatýkání dělníků. „Byl jsem zaměstnaný v tiskárně. Vyšel jsem do ulic, zapálil jsem hadr napuštěný benzinem a položil ho na kolo nákladního auta. Někdo mě musel nahlásit. 10. června si pro mě přišli dva policisté v civilu. Přetáhli mi tričko přes hlavu a donutili mě kleknout si na podlahu. Jeden člověk mi stoupl na obličej a druhý mi seděl na zádech. Když jsme přijeli na policejní stanici, začali mě surově mlátit a pak mi opakovaně bouchali hlavou o dveře,“ vylíčil pro The Daily Telegraph.

„Řekli mi, že mě pošlou do parku, kde tábořili vojáci, vyhloubí tam jámu a pohřbí mě do ní,“ dodal. Po odsouzení strávil dotyčný 17 let ve vězení a propuštěn byl až v září 2006. „Nebyli jsme žádná lůza, jen jsme dávali najevo náš vztek a nespokojenost s vládou,“ dodal. Podle svých slov činů nelituje, ačkoli jsem hodně ztratil. Poté, co byl uvězněn, ho opustila manželka s tříletým synem. V roce 2003 mu zemřel otec.

V Číně stále nelze hovořit o tom, co se stalo

Svého počínání nelituje ani Wang Dan, který se po tvrdém zákroku vlády ocitl na prvním místě seznamu nejhledanějších osob v zemi. „Byl jsem jen jeden z mnoha vůdců protestů. Nevím, proč jsem byl na seznamu číslo jedna,“ řekl Amnesty International. „Byli jsme znepokojení politickou situací země. Chtěl jsem se postarat o budoucnost naší generace. Vyzvali jsme vládu k demokratickým procesům,“ dodal. Tehdy dvacetiletý student pekingské univerzity oproti dělnickým aktivistům strávil následně ve vězení „pouze“ 6 let.

Podle dalšího z vůdců Shao Jianga v Číně stále nelze hovořit o tom, co se stalo. Lidé prý nejsou už tak vyděšení jako v prvních 10 letech, ale stále se bojí. Tehdy 18 let starý student s kamarády pašoval prodemokratické časopisy a organizoval na univerzitní půdě tajné sešlosti, na nichž kritizoval korupci uvnitř komunistické strany.

Později se zrodila myšlenka uspořádat protest na náměstí Nebeského klidu. „Nikdy předtím se nestalo, že by proti vládě protestovalo tolik lidí. Tato demonstrace byla největší od založení republiky,“ říká Jiang Amnesty Internatinal v Londýně, kde nyní žije. „3. června jste pak mohli cítit slzný plyn až do několika bloků od náměstí. Všude bylo plno zraněných lidí. Viděl jsem lékaře, jak křičí 'nestřílejte, jsem doktor', když se snažil pomoci zraněné dívce,“ dodal.

V ulicích města jsou vojáci. Oponenti režimu předběžně uvězněni, nebo vyhoštěni

V souvislosti s výročím masakru zavedla čínská vláda v Pekingu přísná bezpečnostní opatření. V ulicích jsou podle agentury AP rozmístěné policejní posily, ulice kolem náměstí hlídají vojáci a polovojenské jednotky. Režim současně uvalil zesílená omezení na všechny politické aktivisty, umělce, novináře a další kritiky vlády. Desítky oponentů režimu skončily ve vazbě. Byli vyhoštěni z Pekingu, nebo uvězněni ve vlastních domech.

Omezení postihly dle BBC i internet. Přístup na Google je údajně omezen. Zablokovány jsou také všechna klíčová slova i odkazy, které by se mohly ke krvavým událostem vztahovat. Podle analytiků jsou represe k 25. výročí protestů mnohem intenzivnější než v předchozích letech.

Čína nedovoluje žádné diskuse o tom, co se stalo v noci z 3. na 4. června 1989. Oficiální verze událostí zní, že demonstranti chtěli svrhnout vládnoucí komunistickou stranu a uvrhnout Čínu do chaosu. K výročí demonstrací proběhl prodemokratických pochod stovek lidí v Hong Kongu. Očekává se, že tisíce dalších se připojí ve středu. K uctění památky protestujících se chystá i hlavní město Taiwanu Taipei.

Čtěte také: Přežila masakr na Tchien-an-men, dnes podniká v Pekingu