Přežila masakr na Tchien-an-men, dnes podniká v Pekingu
Manželé Tchien Chou a Wang Ťün-tchao se statisící lidí protestovali před pětadvaceti lety na pekingském náměstí Tchien-an-men. Žádali svobodu projevu, ochranu lidských práv, demokratizaci země a zastavení korupce. Demonstrace trvaly šest týdnů, rozehnala je až armáda. Vojáci vyjeli na neozbrojené studenty v tancích. Během tří hodin postříleli až sedm tisíc lidí.
Tchien Chou a Wang Ťün-tchao skončili po protestech ve vězení. Wang byl odsouzen na 13 let. Jeho ženu zadrželi na kratší dobu čtyřikrát. Manželé se znovu setkali až v USA, kde se později rozvedli. Po letech strávených v exilu se Tchien Chou vrátila do Číny – jako zakladatelka a generální ředitelka společnosti.
“Nedá se popřít, že v Číně se toho po materiální stránce zlepšilo mnoho. Třicet let ekonomických reforem přineslo spoustu dobrých věcí – a taky nějaké špatné,“ připustila v rozhovoru pro americký web Daily Beast žena, která ve vězení spávala na dřevěné fošně zakrývající díru sloužící jako záchod.
V cele velké 16 metrů čtverečných se tísnila s dalšími patnácti někdy i osmnácti dalšími ženami. Mezi spoluvězeňkyněmi byly prostitutky, padělatelky i vražedkyně.
Z Pekingu na Wall Street a zpět
V roce 1993 Tchien Chou požádala o politický azyl a odešla do Spojených států. Vystudovala veřejnou správu na Harvardu a pracovala více než deset let jako finanční analytička na Wall Streetu. V roce 2011 založila vlastní poradenskou společnost. Jednu z poboček má také v Pekingu. Jejími klienty jsou americké instituce, které chtějí vstoupit na čínskou burzu.
“Strávila jsem pět let bojem za lidská práva. Potom deset let na Wall Streetu. Teď přišel čas otočit list,“ komentovala své rozhodnutí vrátit se do Číny a podnikat.
V rozhovoru pro televizi CNN před dvěma lety Tchien Chou řekla, že lidským právům v Číně může hodně pomoct ekonomické propojení s okolním světem. „Jednání je vždycky lepší, než izolace. Propojení může změnit mnoho věcí i v oblasti lidských práv,“ prohlásila.
Tchien Chou není jedinou účastnicí protestů, která se vrátila zpátky do Číny, když dostala možnost. Peking se pokouší přitáhnout úspěšné emigranty zpátky. Nabízí jim dobře placená místa, dotace na bydlení a především možnost těžit z ekonomického růstu.
Jedním z nich je i muž, kterého citoval web Daily Beast: “Účastnil jsem se těch demonstrací. Spousta z nás. Ale teď je čas se soustředit na kariéru“. Dnes pracuje v prestižní pekingské laboratoři, kde prý dostává na výzkum víc peněz, než ve Spojených státech.
Studenti protestují i po čtvrt století
Odkaz událostí na Tchien-an-men je alespoň v některých částech společnosti stále živý. Nesmazaly ho ani změny v čínském postoji vůči vězňům. Masakr na náměstí Nebeského klidu si však mohou v Číně mohou relativně bez omezení připomínat pouze lidé v Hongkongu. Každý rok se tu konají vigilie k uctění památky obětí. Letošek nebude výjimkou.
Hongkongští studenti vyšli do ulic už v neděli, aby stejně jako jejich předchůdci před pětadvaceti roky protestovali proti potlačování demokracie v Číně. Přibližně dva tisíce mladých lidí provolávaly hesla „Demokracii hned!“ a „Konec vlády jedné strany!“ .
"Já osobně nejvíc chci, aby v Číně skončila vláda jedné strany, protože Komunistická strana tu vládne bez legitimity. Nemá mandát od čínského lidu, to je nepřijatelné. Demokracie je univerzální hodnoty,“ řekla CNN dvacetiletá Yvonne Leungová, předsedkyně studentské unie na Hongkongské univerzitě
Studenti nesli obrovský transparent s výzvou k propuštění politických vězňů. Kromě jiných také nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Na dalším vyzývali čínskou vládu, aby formálně uznala, co se 4. června před pětadvaceti lety v Pekingu stalo. Podle oficiální verze čínské Komunistické strany totiž bylo obětí kolem pěti set a pro veřejnou diskusi je téma dosud tabu.
"Masakr na Tchien-an-men byla chyba. Chyby se dají odpustit, ale historie nesmí být zapomenuta,“ myslí si jedenadvacetiletý Vincent Wong.
