Lucemburské šokující odhalení o firemních daních

Lucembursko, nejmenší země Beneluxu, dokázala koncem loňského roku vyvolat veliký poprask kvůli podezřením z krytí vyhýbání se daním a faktického zvýhodňování řady nadnárodních korporací.  Malé velkovévodství se už delší dobu těší pověsti malé „kouzelné pohádkové země“ pro korporace snažící se ušetřit na daních. Zmíněné označení rozhodně není nadsázkou. Zjistilo se totiž, že nadnárodní společnosti jako Apple, IKEA a Amazon, Pepsi, FedEx a Axa šetří v Lucembursku na daních miliardy dolarů. Společnosti uzavřely v této zemi daňově výhodné smlouvy, a způsobují tak svým domovským zemím miliardové ztráty. 

Zásluhu na tom má mít podle zveřejněných materiálů auditorská společnost PricewaterhouseCoopers, která patří ke světové špičce v poradenství a mezi lety 2002 a 2010 se podle zjištění Evropských institucí v případě Lucemburska opravdu činila. 

Co přinesly uniklé dokumenty

V některých případech z uniklých dokumentů vyplývá, že zvýhodněné společnosti, které se usídlily v Lucembursku a vyjednaly si zvláštní podmínky, platily dokonce jen 1 % daní díky komplikované účetní a právní struktuře, kterou si vytvořily. 

Firem, které uzavřely s Lucemburskem tajné dohody, aby mohly platit nižší daně, opravdu není málo. Podle dostupných zjištění jich má být 340! Celkem hodně na tak malý stát, nemyslíte? Alespoň to tak vyplývá z informací pocházejících z dokumentů získaných ICIJ (Mezinárodní sdružení investigativních novinářů).

Jak si snížit daně, zn. snadno a rychle

Na třech příkladech z mnoha bych chtěl ukázat strategie nadnárodních společností pro „daňovou optimalizaci.“ Záznamy ukazují, že např. distribuční společnost FedEx Corp. (- znáte ji třeba z filmu Trosečník) založila dvě lucemburské pobočky, aby se „míchaly“ zisky z mexických, francouzských a brazilských podniků do pobočky FedExu v Honk Kongu.  Zisky se přesouvaly z Mexika do Lucemburska většinou jako dividendy osvobozené od daní. Lucembursko souhlasilo s tím, že bude zdaňovat pouze čtvrt procenta nedividendových výnosů, které proudí zmíněnou cestou, přičemž 99,75 % zůstává nezdaněno.   

I Pepsi Bottling Group Inc. využila dceřiné firmy v Lucembursku, aby naaranžovaly sérii půjček, čímž si snížila svoji výši daně za svoji 1,4 miliardovou koupi většinového podílu ve společnosti JSC Lebedyansky, největším ruském výrobci džusů. Nejméně 750 milionů dolarů zahrnutých v ruské dohodě putovaly přes lucemburskou pobočku s názvem Tanglewood předtím, než skončily na pobočce Pepsi v Bermudách. 

A do třetice IKEA, která je kapitolou samou pro sebe. Taktéž využívala Lucembursko jako součást své strategie pro „daňovou optimalizaci.“  Strategie tak komplikované, jako je stavba nábytku, který tento řetězec prodává. Švédský prodejce nábytku operuje přes dvě nezávislé skupiny společností. Uniklé dokumenty ukazují, že IKEA pomocí lucemburských operací otevřela pobočku ve Švýcarsku v roce 2009, aby „outsourcovala“ část svých finančních operací do ještě další jurisdikce se sníženou daňovou zátěží, čímž mohla společnost ušetřit na daních jak v Lucembursku, tak ve Švýcarsku. 

Příkladů firem, které si vymohly v Lucembursku zvýhodněné daňové podmínky, by se našlo ještě x a popis všech jednotlivých případů by určitě vydal na více než tucet dalších článků.   

Lucembursko, země „optimalizaci daní“ zaslíbená?

Společností se zvláštním postavením v Lucembursku bude nejspíše ještě mnohem více, než zmíněných 340. Podobně jako v mnoha „klasických“ daňových rájích může být lucemburská úřadovna pouze poštovní schránka, nic více. Některé mají své kanceláře, ale žádné zaměstnance. Tak např. adresa rue 5 Guillaume Kroll je domovem více než 1600 společností. Na 2 Avenue Charles de Gaulle jich má sídlo zhruba 1450 a v budově s adresou 46A Avenue J. F. Kennedy sídlí dalších 1300 firem. Zvláštní, jak může tolik firem mít stejnou adresu, že by náhoda?  

Všechny nadnárodní korporace samozřejmě velmi dobře vědí, proč mají své oficiální sídlo zrovna v Lucembursku. Svědčí o tom skutečnost, že poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která radí společnostem, jak platit nižší daně, si mohla mnout ruce. V roce 2013 měla v Lucemburku 2300 zaměstnanců a v roce 2014 měla nabrat dalších 600.  

Evropským řešením je taxparentnost

Normální je daně platit jako všichni ostatní a nehledat žádná zvýhodnění oproti ostatním společnostem. Pro všechny musí být nastaveny stejné podmínky a všem je třeba měřit stejným metrem.  Nejlepší řešení, které se dosud podařilo vymyslet, je tzv. „taxparentnost,“ podpořená Transpancy International. To znamená, že nebudeme volit represivní přístup, nýbrž se budeme pokoušet motivovat firmy pozitivně. Společnosti, které mají odhalenou vlastnickou strukturu a míru odváděných daní, budou mít jako odměnu značku „taxparent.“ 

Vytvoření takových daňových podmínek výrazně sníží ochotu společností unikat do daňových rájů a pomůže předcházet případům jako je Lucembursko. Nakupovat zboží u „taxparentních“ společností by se dalo srovnat s nakupováním potravin se značkou „fair trade.“ V obou případech jde o nákup u takových společností, které se chovají na trhu férově. A ty bychom měli do budoucna rozhodně podporovat.