Svědectví českého jezída: Bráníme se, pomozte našim dětem!

Svým vlastním autem odvezl jezídským dětem v Iráku a Sýrii tři tuny sušeného mléka. Z dlouhé cesty z Kurdistánu se vrátil v pondělí. Shamsadin Shamou, jezíd žijící v severočeských Teplicích, říká, že situace uprchlíků před islamisty na severu Iráku je katastrofální. Nejhůř jsou na tom tisíce osiřelých dětí. Několik z nich chce pan Shamou přivézt do Česka.

Slyšel a viděl hrozné věci. A to se ani nedostal do nejhůře postižené oblasti pod horou Sindžár, zčásti stále obklíčené běsnícími radikály z organizace Islámský stát. „Malé děti, bratr a sestra, nebylo jim víc než deset let, mi vyprávěly, jak islamisté před jejich očima zavraždili jejich tátu a strýce a mámu někam odvlekli,“ líčí Shamsadin Shamou jedno z mnoha pohnutých setkání v uprchlických táborech v Kurdistánu.

V táborech i na ulicích v severním Iráku živoří stovky až tisíce sirotků pocházejících z jezídské menšiny. Podle tamních odhadů islamisté během své ofenzívy zavraždili 10 až 15 tisíc příslušníků této prastaré komunity, která po staletí odmítala přestoupit na islám.

„Ti zločinci odvlekli přes tři tisíce jezídských žen, některé znásilnili, další prodali do arabských zemí. Jedna žena mi vyprávěla, že jí její sestra zavolala z Dubaje, kam ji prodali nějakému muži,“ vypráví pan Shamou při rozhovoru v pražské kavárně. Muže, kteří odmítnou přijmout muslimskou víru, islamisté na místě zabíjejí. Jezíd z Teplic slyšel řadu svědectví o uřezávání hlav, vyhazování lidí z oken, zapalování domů. „Viděl jsem stovky uprchlíků s dětmi, na které se ještě nedostala humanitární pomoc a musí proto spát ve špíně na ulici,“ říká Shamou.

Jezídi zaplatí dětský domov v Česku

Sedmapadesátiletý Shamsadin Shamou pracoval v Teplicích jako kuchař, nyní říká, že je bez práce a pár zatím živí jeho česká manželka, která provozuje v Česku i v Německu autoškolu a překládá. Tři tuny mléka pro jezídské děti zakoupili jezídové v Německu, kteří tam tvoří asi čtyřicetitisícovou komunitu. V Česku nežije víc než deset příslušníků této menšiny. Čeští Kurdové se do severního Iráku rozhodli poslat finanční pomoc, na kterou uspořádali sbírku.

Teplický jezíd ujel téměř tři tisíce kilometrů s cílem v iráckém Erbílu vlastním malým náklaďákem. Jedna cesta trvala sedm dní. Dva dny musel čekat na bulharsko-tureckých hranicích, protože turečtí celníci jej nechtěli pustit dál. V Iráku jej ve voze po celou cestu doprovázel ozbrojenec z kurdských milic zvaných pešmergové. Pan Shamou se dostal také na syrské území, kde pětinu svého nákladu předal organizaci Červený půlměsíc. V Sýrii mu ochranku dělaly kurdské milice zvané YPG, které tam bojují proti islamistům.

V oblasti kolem hory Sindžár žilo přes 600 tisíc jezídů. Zhruba 400 tisícům z nich se podle kurdských zdrojů podařilo uprchnout, zbytek zůstává. „Ti lidé teď potřebují hlavně zbraně. Západ by si měl uvědomit, že Islámský stát není hrozbou jen pro jezídy, ale pro celý svět,“ apeluje pan Shamou.

Česká republika zareagovala na volání iráckých Kurdů o pomoc teprve asi po měsíci po jejich žádosti. Minulý týden odeslala do severního Iráku v letounu kanadské armády první ze tří zásilek munice z armádních skladů, pro kterou už české vojsko nemělo upotřebení.

Do dvou týdnů chce pan Shamou do Kurdistánu vyrazit znovu, tentokrát s autem naloženým zimním dětským oblečením. Zpátky by rád vzal děti, kterým islamisté zavraždili rodiče. „Chtěl bych přivézt třicet, maximálně padesát dětí. Němečtí jezídi jsou ochotni v Česku pro ně zřídit a zaplatit dětský domov,“ tvrdí. Prý se s tímto návrhem obrátil na českou ambasádu v Iráku, zatím ale nedostal odpověď.