BMW 435d: Rychlý a úsporný, ale zábavu za volantem nepřináší
BMW
AUTO TEST
8
Vyznat se v současných BMW není zrovna jednoduché, protože modelů je zkrátka moc. Například ve střední třídě, tedy u řady 3, nastala celkem zásadní změna a během necelých dvou let se v nabídce objevily také modely řady 4.
BMW těží z propracovaných a multifunkčních platforem, na kterých stojí jeho vozy. Na základě jedné platformy už dnes existuje klidně pět různých karosářských verzí. Příkladem je i řada 3, tedy klasika v podobě střední třídy. Vzhledem k rozšiřujícímu se portfoliu a postupnému představování stále nových verzí a modelů se v BMW rozhodli pro radikální změnu: kupé řady 3 už dnes neexistuje, ale změnilo se na řadu 4. V této nové třídě zároveň figurují i další speciality, Cabrio řady 4 a také Gran Coupé řady 4. Základním nositelem image nové řady je ovšem kupé, které je nabízeno s řadou motorizací včetně vrcholné verze M4. My se ovšem dnes podíváme na kombinaci, která by před dvaceti lety u sportovně střiženého BMW vůbec nebyla možná – kupé s naftovým motorem, automatem a pohonem všech kol.
Buď sami za semišem, nebo to automat udělá za vás
Než stihnete model 435d xDrive, tedy druhou nejrychlejší čtyřku v nabídce, odsoudit, měli byste vidět, jak dokáže vypadat. Testovaná verze byla ověšena tolika různými karbonovými a dalšími doplňky z nabídky BMW Individual a Performance, že si ji člověk málem pletl s M4 (fotografie jsou ilustrační). Výrobce tímto zcela jasně chtěl ukázat, že když už si chcete vybrat podle sebe, máte k tomu u BMW celou řadu možností. Záleží jen na tom, co chcete – jestli efekt, decentní změny či luxus v interiéru. Vnitřní prostor je typický BMW, to znamená kvalitní, výborně zpracovaný, ale jinak čistě funkční, jednoduchý a ničím nerozptylující. Možná vás nezaujme hned, ale po delším používání zjistíte, že vše funguje tak samozřejmě a intuitivně, že si vlastně není na co stěžovat. Velkou pochvalu zaslouží sportovní sedadla s ideální pozicí za volantem. Místo pro cestující vzadu v interiéru 2+2 berte spíše s rezervou, ostatně tohle auto si nekoupíte z rodinných důvodů. I tak ale máte k dispozici slušný zavazadlový prostor nabízející celkem 455 litrů.
Základem je ovšem srdce vozu – v tomto případě řadový naftový šestiválec o objemu 3 litry, kterému pomáhají dvě turba. Jedno menší pro nízké otáčky a jedno větší pro ty vyšší. Dynamické parametry jsou fascinující: maximální výkon dosahuje 313 koní a točivý moment se dostal až na dramatickou hodnotu 630 Nm. Jízda probíhá dle očekávání, motor má sílu v jakýchkoliv otáčkách, přičemž nejzajímavější je gradace výkonu v těch středních. Celá mohutná akcelerace se uskutečňuje za doprovodu hrubého, ale příjemného zvuku. Takže nafta by to zvládla, ale co převodovka? Opět, není co vytknout, osmistupňové ZF už dobře známe a způsob, jakým umí vytvořit symbiózu s celým pohonem, je fascinující. Můžete si řadit páčkami skrytými za skvělým semišovým volantem nebo nechat automatiku, aby vše dělala za vás. V každém případě si nemáte důvod na nic stěžovat…
Jemné balancování
Vozy BMW jsou známé tvrdším nastavením podvozku a ani testované kupé není výjimkou. Auto je hodně tuhé, místy až tvrdé, přičemž tomuto faktu samozřejmě napomáhají použité nízkoprofilové pneu typu runflat. Rozbité české okresky nejsou zrovna místem, kde by se velké kupé cítilo nejlíp. Vyspělý podvozek sice výborně pracuje na udržení kol na asfaltu, ale přehnané pohodlí čekat stejně nelze. Bohatě stačí běžný jízdní režim Comfort, do Sportu ani nemá smysl přepínat. Co se týče trakce, v tomto ohledu se lze plně spolehnout na čtyřkolku. Ta dovolí i jemné balancování na hraně přetáčivosti, avšak v každém ohledu pohlídá stabilitu.
Moderní BMW může být samozřejmě vybaveno řadou různých systémů, které podporují aktivní i pasivní bezpečnost či jen usnadňují řidiči jeho práci. Kromě armády různých elektronických pomocníků stojí za zmínku Head-Up displej zobrazující provozní informace do zorného pole řidiče, kamerový systém, adaptivní tempomat, ukazatel rychlostních limitů či neoslňující asistent dálkových světel. Právě tento asistent skvěle pomáhá při jízdě v noci. Systém totiž rozpoznává ostatní automobily a další účastníky provozu a podle jejich polohy upravuje rozložení dálkových světel tak, aby nedošlo k jejich oslnění. Navíc funguje i na velmi dlouhou vzdálenost – rozpozná vozidla na vzdálenost 400 m a podle jejich pohybu neustále reguluje činnost dálkových světel. Abyste ho mohli používat, je třeba objednat také adaptivní světlomety, případně adaptivní LED světla.
I když jsou papírové hodnoty impozantní (zrychlení na 100 km/h za 4,7 s), auto je velmi těžké, váží kolem 1700 kg. I to se projevuje na celkovém vnímání auta spíše jako luxusního GT, které je opravdu pěkně zpracované, vypadá velmi efektně, má úžasně naladěný celý pohonný systém a v neposlední řadě i nadprůměrné jízdní vlastnosti. Jenže právě použitím naftového motoru, automatu a pohonu všech kol se vytrácí jistá srdeční radost z jízdy, která je nahrazena technokratickou funkčností a hrou na ego. Když už bych tohle dravé a krásné auto chtěl mít v garáži, určitě přemýšlím primárně o 435i a pokud by to finance dovolili, nejlepší jsou samozřejmě M4 nebo Alpina.
Plusy:
motor a převodovka, zpracování, spotřeba kolem 9 l/100 km, dynamika, jízdní vlastnosti
Minusy:
tužší podvozek, nepříliš citlivé řízení, vyšší cena, řada příplatkových prvků
Verdikt:
BMW řady 4 s nejlepší naftovou motorizací není sportovní auto, ale rychlé GT. I když vypadá velmi dramaticky a jezdí opravdu rychle (a přitom úsporně), nepřináší velkou zábavu za volantem. Celkově nemá auto příliš slabin, jen prostě doplácí na to, že je produktem doby. Zákazníci, kteří pamatují lehké sportovní bavoráky a stále po nich touží, už oslovit nemůže, zato určitě zaujme skupinu starší, movitější klientely, která už se nechce tolik věnovat dobývání každého centimetru asfaltu, ale spíš potřebuje něčím exkluzivním podtrhnout svou image.
