Krym půl roku poté: napětí, zdražování i odliv turistů

Půl roku po ruské anexi Krymu zůstává ukrajinský poloostrov kdesi na půl cesty mezi Kyjevem a Moskvou, píše časopis The Week. Změnilo se toho sice hodně, ovšem zmatek a napětí přetrvává. Obyvatelům Krymu například hrozí, že se brzy ocitnou bez elektřiny, do toho se zdražují potraviny, stále nefungují kreditní karty, krizi zažívá cestovní ruch a anarchie panuje i v oblasti legislativy.

Autonomní republika Krym je republikou věčného zmatku, říká Neil MacFarquhar, novinář z The New York Times. ,,Celá společnost je rozpolcena mezi Ruskem a Ukrajinou. Neví se ani, podle jakých zákonů se má řídit rozhodování soudu,“ dodává MacFarquhar. Napjaté jsou rovněž vztahy mezi vlasteneckými Rusy a Ukrajinci. Obě skupiny obyvatel totiž žijí v domnění, že Krym patří právě jim.

Omezení dodávek elektřiny, vody i zboží

Agentura Reuters uvádí, že až 80 % elektrické energie, kterou Krym potřebuje, proudí na poloostrov z Ukrajiny. Kyjev však tento týden oznámil, že přistoupí k omezení dodávek elektřiny Krymu. V důsledku ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty se totiž sama Ukrajina ocitla v situaci, kdy by pro ni nedostatek elektřiny mohl představovat reálný problém.

Ruská federace slíbila obyvatelům Krymu zkvalitnění životní úrovně – především vyšší mzdy a důchody. Příspěvky penzistům sice o 25 % narostly, současně však došlo k dramatickému zdražování potravin. To zapříčinilo především zastavení kyjevských dodávek vody nutných pro zavlažování. Neustálé komplikace provází i dodávky zboží z Ruska a Ukrajiny.

Turismus poznamenaný vízovou politikou

Po anexi se Rusko zasloužilo o uzavření všech ukrajinských bank na Krymu. Tento krok vedl k tomu, že mnoho lidí ztratilo přístup ke svým úsporám, platům i důchodům. Ruská federace nicméně krymské obyvatele chlácholí, že vyčlenila 30 miliard rublů, které budou použity speciálně pro kompenzaci těchto finančních ztrát, píše The Guardian.

Krymský poloostrov býval v dobách před konfliktem oblíbenou prázdninovou destinací. Mířili sem jak Ukrajinci, tak Rusové i turisté ze Západu. Turistický ruch však momentálně stagnuje a to i navzdory ujištění Vladimira Putina, že je situace v regionu zcela bezpečná. Pravděpodobnou příčinu snížení počtu turistů lze hledat i v nově zavedené vízové politice. 

Rozruch budí i protihomosexuální zákon, který Krym přijal v momentě, kdy se připojil k Rusku. Ukrajina oproti tomu zastává v otázce práv gayů a lesbiček mnohem liberálnější přístup. Další změny v legislativě navíc Kyjev bude muset přijmout, protože jsou součástí integračních pravidel Evropské unie.

Čtěte také: Gayové na Krymu? Nemají šanci, prohlásil premiér