Nakládání s odposlechy Zadeha? To byl exces, brání praxi Bradáčová
POUŽÍVAJÍ SE ODPOSLECHY PŘÍLIŠ?
Zařazení odposlechů mezi obviněným a obhájcem v případu česko-íránského podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha souzeného pro daňové úniky do důkazního materiálu byl exces konkrétních lidí, soudí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Za systémovou chybu tuto záležitost ale nepokládá a praxi považuje za „nezastupitelný prostředek“ i vzhledem k elektronické komunikaci, kterou lidé používají v mnohem větší míře než v minulosti. Bradáčová to řekla v nedělním pořadu České televize.
„To je jistě chyba a je to exces, to je nepřípustné,“ řekla Bradáčová v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Trestní řád použití odposlechů mezi obviněným a obhájcem zakazuje, mají být vymazány. Bradáčová uvedla, že za svou devatenáctiletou praxi se s takovým přestoupením zákona setkala poprvé.
Případ ale podrobněji rozebírat nechtěla. Věnuje se mu olomoucké vrchní státní zastupitelství a Bradáčová neměla možnost se s ním blíž seznámit. Záležitosti s nakládáním se Zadehovými odposlechy se věnují na podnět i příslušné sněmovní komise. Předseda komise pro kontrolu používání odposlechů Daniel Korte (TOP 09) je přesvědčen o tom, že pochybila policie i dozorující státní zástupce.
Bradáčová hájila odposlechy v rámci debaty v České televizi, podle jejíchž informací je ročně kolem 7 tisíc ukončených odposlechů a proto stále více sílí kritika nadužívaní této praxe. „Musíme si uvědomit, že žijeme ve světě elektronických komunikací. Ve světě internetu, kde se odehrává alternativní život,“ prohlásila pražská vrchní zástupkyně s tím, že v dnešních měnících se podmínkách považuje odposlechy za „nezastupitelný prostředek“.
Podobného názoru jako Bradáčová byl i další host pořadu a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, podle kterého je „počet odposlechů dán sofistikovaností trestné činnosti“. „Využívají se jiné trestné prostředky a je to daleko víc než třeba před deseti lety. Já bych se klonil k tomu, aby se nevycházelo jenom z toho počtu,“ uvedl.
Naopak bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) připomněla v pořadu postoj Unii obhájců České republiky, podle které jsou odposlechy v současné době využívány „frekventovaně až nadužívány“. „V této souvislosti je to institut, který by při jeho nadužívání mohl vést k oslabení mantinelů právního státu,“ varovala Válková. Na riziko, které odposlechy mohou představovat, podle ní upozornila korupční kauza Davida Ratha. Bývalý ministryně je ale přesvědčená, že v tomto případě byly na místě.
O možnosti použití výsledků odposlechů v kauze Rath jako důkazy rozhodl tento týden Nejvyšší soud. Nicméně jedná se o akademický výrok, jak upozornil v pořadu Šámal, a Nejvyšší soud tím neříká, jak má Krajský soud v Praze důkazy hodnotit. Soudce vrchního soudu Pavel Zelenka totiž zrušil odsuzující rozsudek nad Rathem kvůli výhradám ohledně použití odposlechů v této věci. O případu tak bude znovu rozhodovat soud nižšího stupně, kterým je právě krajský soud a který už Ratha v minulosti odsoudil.
„Měl počkat,“ pustil se Šámal do Holländera
Diskusi mezi hosty pořadu rozpoutal také bývalý místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer, který rozhodnutí Nejvyššího soudu tento týden komentoval pro deník Echo24. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu tímto navrací do systému českého trestního procesu asymetrii opravných prostředků, přiznává státu opravný prostředek, jenž nepřináleží obviněnému a v jehož důsledku se vytváří možnost přijetí nepříznivých právních důsledků ve vztahu k obviněnému,“ napsal Holländer.
Proti jeho slovům se ohradil předseda Nejvyššího soudu Šámal. „Nikoliv. My jsme ho zcela dodrželi. My jsme vyslovili jenom akademický výrok,“ uvedl v pořadu. Za pouhý akademický výrok označili rozhodnutí také Válková s Bradáčovou. Šámal také upozornil, že to tím pádem rozhodně neznamená, že by přestal platit verdikt vrchního soudu.
„Profesor Holländer by měl počkat na písemné odůvodnění, než vydá takovéto prohlášení. Čerpá pouze ze sdělovacích prostředků, na vyhlášení nebyl,“ pustil se do bývalého místopředsedy Ústavního soudu dále Šámal.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Čtěte také: Rath prohrál: odposlechy byly legální, rozhodl Nejvyšší soud