Slováci se dohodli. Vzniká koalice čtyř stran v čele se Směrem
Koalice na Slovensku
Čtyři politické strany na Slovensku v čele se sociální demokracií (Směr-SD) premiéra Roberta Fica se dohodly na programových prioritách, jež by se měl stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Informaci oznámil sám Fico.
Směr-SD, nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), dále strany Síť a Most-Híd začaly oficiálně vyjednávat o společné vládě, poté co o uplynulém víkendu padla možnost vzniku široké pravicové koalice a co strany pravého středu Síť a Most-Híd změnily svůj odmítavý postoj k rozhovorům o vzniku koalice se Směrem-SD.
„Hlásíme se jednoznačné ke kontinuitě proevropské a proatlantické orientace Slovenska. Zvláštní pozornost jsme věnovali protikorupčnímu programu,“ řekl Fico poté, co lídři čtyř stran programové priority podepsali.
Čtveřice stran se shodla na snížení sazby daně z příjmů firem na 21 z nynějších 22 procent a na pravidelném přehodnocování možností jejího dalšího poklesu. Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, když podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyř letech daně zvyšovala. Naopak, zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.
Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství, které bylo v souvislosti se stávkou části učitelů jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
SNS a Most-Híd poprvé v novodobé historii ve vládě
Formující se koalici pozorovatelé po volbách z 5. března označili za jedno z řešení patu, kdy se do sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí včetně krajní pravice. Takové spojenectví by zároveň znamenalo, že poprvé v novodobé historii země by součástí vládní koalice byly nacionalistická SNS a strana Most-Híd, zástupce početné maďarské menšiny. Most-Híd ještě donedávna spolupráci s SNS odmítal.
Směr-SD, SNS, Most-Híd a Síť získaly ve volbách 85 křesel ve 150členné sněmovně. Strana Síť, která byla před volbami označována za hlavního vyzývatele vládního Směru-SD a nakonec jen těsně překročila pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, ale čelí kvůli jednáním se Směrem-SD vnitrostranickému rozkolu. Už tři z deseti zvolených poslanců Sítě oznámili, že v případě spolupráce strany se Směrem-SD řady Sítě opustí. I v takovém případě by ale zmiňovaná čtyřkoalice měla v parlamentu pohodlnou většinu.
V uplynulém volebním období měla Ficova formace v parlamentu pohodlnou většinu a vládla sama.
Vizitky čtyř slovenských politických stran vznikající koaliční vlády:
- Směr-Sociální demokracie (Smer-SD)
Sociálnědemokratická strana, která ve volbách získala 28,28 procenta hlasů, tedy výrazně méně oproti více než 44 procentům ve volbách minulých. Její výsledek tedy znamená výrazné oslabení.
V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Směr-sociální demokracie.
V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou byl od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál, ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu.
Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku.
Voličům strana slibuje růst minimální mzdy s cílem dosáhnout úroveň až 500 eur, reálný růst mezd v soukromém i veřejném sektoru, vytváření nových pracovních míst, stabilní ceny a odstraňování regionálních rozdílů.
- Slovenská národní strana (SNS)
Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Ve volbách získala 8,64 procenta hlasů. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo do něj znovu vrátit, stalo se tak dokonce dvakrát, v roce 2006 a letos.
V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.
SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993-1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů.
Ve volebním programu strana slibuje přijetí zákona o národních zájmech, národního programu na podporu mateřství a rodičovství a nového zákona o slovenském jazyku.
- Most-Híd
Tradiční základna maďarské menšiny, ve volbách dostala 6,5 procenta hlasů. Předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Strana reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků.
Bugár byl dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.
Voličům slibuje hájit zájmy důchodců, staví se proti korupci, podporuje rozvoj regionů, navrhuje zavedení dvojjazyčné samosprávy.
- Síť
Nová politická síla, která před volbami odhalovala údajnou korupci vládního Ficova Směru-SD, dostala ve volbách jen 5,6 procenta hlasů, což bylo výrazně méně, než se čekalo. Vede ji Radoslav Procházka (43). Tento konzervativní právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil loni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách.
Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby – zavedení profesionální státní služby. Má program na podporu školství a vyzývá voliče, aby podpořili novou generaci politiků s odborností v řadě oborů. Také slibuje podpořit zájmy seniorů, mladých lidí, zaměstnanců a živnostníků.
Strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst.