Poslední odsouzení estébáci. Spravedlnost trvala 25 let

Někdejší disident Petr Placák si na spravedlnost musel počkat čtvrt století. Je to přesně 25 let, co Placáka 21. června 1989 při demonstraci proti kácení stromů v pražské Stromovce zatkli příslušníci StB, odvezli do křivoklátských lesů a tam ho zbili. Definitivně odsouzení za to byli až letos v únoru estébáci. Daleko více je ovšem těch, kteří za své činy před listopadem 1989 – nejen vůči disidentům – potrestáni nebyli nikdy.

Pro Petra Placáka skončila přesně před 25 lety protirežimní manifestace ještě dříve, než začala. Se skupinou asi třiceti lidí dorazil ke Šlechtově restauraci v pražské Stromovce, aby zde protestoval proti kácení stromů kvůli plánované autostrádě přes tento park. Než dorazila hlavní část průvodu o zhruba 300 účastnících, zatkli Placáka estébáci a odvezli na lesní cestu za Prahu, kde ho zmlátili.

Další nakládačku dostal Placák druhý den, když si na služebnu do Bartolomějské ulice přišel pro doklady, které mu příslušníci tajné komunistické policie před tím zabavili. Ještě v létě 1989, tedy několik měsíců před listopadovou revolucí, podal Placák na „své“ estébáky trestní oznámení.

Teprve letos v únoru Nejvyšší soud v Praze potvrdil tresty vězení pro dva estébáky za zneužití pravomocí veřejného činitele, třetí – řidič dostal podmínku. Původně přitom hrozilo, že se trestu vyhnou, protože podle nižšího soudu už byly činy promlčené.

Odsouzené malé ryby

Placák bere rozsudek nad estébáky jako satisfakci ani ne tak pro sebe, jako spíše pro své přátele a další lidi, kteří po únoru 1948 zažívali podobné příhody jako on. Zároveň mu vadí, jak málo estébáků a dalších představitelů komunistického režimu bylo odsouzeno. „Nebyl potrestán skoro nikdo. Jsou to spíše výjimky a většinou ještě malé ryby,“ uvedl pro ECHO24.cz Placák.

Z velkých ryb soud poslal do vězení jen někdejšího šéfa pražské organizace komunistické strany Miroslava Štěpána za násilí proti demonstrantům v roce 1989 a bývalého člena ÚV KSČ Karla Hoffmanna za to, že v noci na 21. srpna 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu.

„Nebyl potrestán skoro nikdo. Jsou to spíše výjimky a většinou ještě malé ryby.“

Placák považuje za nejostudnější, že nebyly odsouzeni především pohlaváři z 50. let včetně prokurátora Karla Vaše, který ve vykonstruovaném procesu poslal na šibenici generála Heliodora Píku. Od jeho justiční vraždy uplynulo v pátek 65 let.

„Nejde ani tak o potrestání, ale soudními rozsudky se společnost k něčemu přihlašuje, něco odmítá,“ poznamenal Placák. „Je sice hezké, že máme zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Ale pokud není doplněn konkrétními postihy, je to jenom prázdná deklarace.“

Desítky potrestaných osob

Když se letos v únoru vracel k pražskému Nejvyššímu soudu Placákův případ, sdělil ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret, že dosud bylo stíháno 213 pachatelů, přičemž k soudu se dostalo 80 z nich a pravomocně bylo odsouzeno 40 osob.

Největší skupinou odsouzených byli příslušníci StB, kteří se zapojili do operace Asance na přelomu 70. a 80. let, jejímž cílem bylo donutit vybrané disidenty k vystěhování z Československa. Soud udělil převážně podmíněné tresty – například velitelům krajských správ SNB nebo důstojníkům StB.

Podle vyšetřovatelů zločinů komunismu bývá zejména u činů z 50. let problémem, že od té doby uplynula dost dlouhá doba a mnozí lidé už ani nežijí. Ostatně kvůli úmrtí bylo například zastaveno stíhání někdejšího ministra vnitra Jaroslava Obziny, který v prosinci 1977 vydal rozkaz k zahájení akce Asanace.

K soudu se kvůli úmrtí nedostal ani čtvrtý estébák, který před 25 lety unesl a v křivoklátských lesích zbil disidenta Petra Placáka.

Placák i tak doufá, že se k soudu ještě některé případy dostanou. Povzbuzením je právě jeho proces, u kterého Nejvyšší soud konstatoval, že ani po více než dvaceti letech není promlčen. „Jeden můj kamarád, kterého v roce 1989 zmlátili při výslechu, právě na základě mého soudu podal trestní oznámení,“ uvedl pro ECHO24.cz Placák. Podle Pavla Breta z Úřadu pro dokumetaci a vyšetřování zločinů komunismu je rozpracováno ještě několik desítek kauz.