Po výsledcích referenda v Británii probleskují pochyby

Neměli bychom v Evropské unii přece jen zůstat? Takové hlasy se nyní podle britských médií ozývají v Británii poté, co obyvatelé země ve čtvrtečním referendu těsnou většinou odhlasovali odchod Británie z EU.

Pochyby se nevyhýbají ani těm, kdo v referendu hlasovali pro odchod – a více než tři miliony Britů už podepsaly internetovou petici, která vyzývá k uspořádání nového referenda o členství země v EU. Zájem o podpis je tak vysoký, že se webová stránka dočasně zhroutila.

Část voličů, kteří podpořili odchod země, se nyní uchyluje na twitter, kde vyjadřují svou lítost. Ve variaci na výraz „brexit“, který se jako složenina slov Británie a exit vžil pro odchod Británie z EU, své postesky označují hashtagem #regrexit (angl.regret = litovat).

Jeden z voličů, Adam z Manchesteru, BBC řekl: „Pokud jde o můj hlas – nemyslel jsem si, že na něm bude nějak moc záležet, protože jsem si myslel, že v EU prostě zůstaneme. Ale upřímně řečeno, rezignace (premiéra) Davida Camerona mě dostala. Myslím, že období nejistoty, které na nás během následujících několika měsíců čeká, se tím ještě zesílilo, takže mám velké obavy.“

Volička Mandy, která také hlasovala pro odchod, se svěřila listu London Evening Standard, že by teď svůj hlas změnila, kdyby mohla. „To (páteční) ráno mě dohonila realita a společně s ní lítost,“ řekla. „Přeju si, abych měla příležitost hlasovat znova – jednoduše proto, že bych to udělala jinak.“

Čtěte také: ON-LINE: Nic nás nenutí zahájit odchod z EU, prohlásil ministr zahraničí

Také další obyvatele jako by nyní dohonila hrůza pochybností a cítí se jako malé dítě, které neposlechlo příkazy dospělých a zmáčklo v pilotní kabině katapultovací tlačítko. A teď si začínají říkat, co se to k čertu děje.

Důchodce John z města Meriden listu The Guardian řekl: „Můžete se rozhodnout hlavou nebo se můžete rozhodnout srdcem. Já zvolil srdce, protože jsem měl pocit, že se všechno posunulo moc ve prospěch Evropy než Británie, že EU potřebuje Británii víc, než Británie potřebuje EU.“

Pochyby překvapivě velkého počtu lidí popsala starší dáma z téhož města, která si nepřála uvést své jméno: „Nepochopila jsem to, a tak jsem to nechala na lidech, co tomu rozumějí,“ stěžovala si plačtivě. „A teď mi říkají, že to není dobré, a že nás to bude stát spoustu peněz.“

Mezi britskými voliči – ať už se vyslovili pro odchod z EU či proti němu – zaznívá ještě jedno silné téma: Pocit, že ta otázka z referenda neměla nikdy ani zaznít. Že zahrnuje složité okolnosti, kvůli nimž ji měli vyřešit sami volení nejvyšší představitelé země. Protože voličům vlastně nikdy nikdo nevysvětlil všechna pro a proti členství země v EU jasně a úplně a všechno, co slyšeli, byla propaganda.

„Tohle je silně neuspokojivý výsledek referenda. A celá kampaň byla hrozná,“ říká právní poradce David. „Naši vůdci se chovali příšerně, opravdu. A zvláštní je, že i jeden kolega v práci, co hlasoval pro odchod, nám tvrdí: ‚Bez obav, to se nikdy nestane‘.“

Čtěte také: ‚Už žádná polská verbež.‘ Britské město řeší xenofobní výzvu