Venkov ovládla nová šlechta. Kdo nejvíc bohatne na dotacích?

Po listopadu 1989 mělo dojít k restauraci kapitalismu. Pokus byl úspěšnější, než se čekalo, protože na venkově cesta proti proudu času dospěla ještě dál, až do feudalismu. Zásluhu na tom mají evropské zemědělské dotace, na něž si veřejnost často stěžuje, že nefungují. Změnit venkov a vytvořit novou vrstvu agrobaronů však dokázaly. Týdeník Echo nabízí seznam nových feudálů.

Nejvíc dotací, ročně nepředstavitelných 35 miliard, míří zemědělcům. Tyto peníze mají podle oficiálních deklarací udržet tradiční ráz krajiny a chránit životní prostředí. Není ovšem pochyb, že jsou v první řadě protekcionistickým opatřením na ochranu evropských producentů před dovozem laciných potravin z jiných světadílů. Nejpřesvědčivějším důkazem jsou tuzemské poměry. Na podpoře z Bruselu vydělává také pár ekologických rolníků ztracených kdesi v podhůří, hlavní výnos však mají největší zemědělské podniky, jimž dotace zajišťují každoroční zisk v řádu desítek milionů.

Dost pro všechny

Magickou dotační hranici milionu eur (podle současného kurzu 27,4 koruny za euro) překročilo loni 67 velkých firem a ještě podnik na 100. místě dotačního žebříčku dostal 24 milionů korun. Hlavní část eurodotací jsou platby za plochu obdělávané půdy a v tomto ohledu je největším zemědělcem armáda. Vojenské lesy loni inkasovaly od Evropské unie 88 milionů, o 19 milionů víc než druhý největší příjemce, pozemkový magnát Gabriel Večeřa a jeho zemědělsko-potravinářský komplex Agro Měřín se sídlem na Vysočině, poblíž Velkého Meziříčí. Večeřa se stal terčem kritiky za spekulace s pozemky, které svého času stály funkci ministra zemědělství Petra Zgarbu, mezi svými kolegy však získal velkou úctu. „Gábin je tvrdej, ale funguje mu to,“ zní jeden z obvyklých superlativů.

Stejný obdiv získali další manažeři, kteří dokázali transformovat klasická JZD na moderní kapitalistické firmy, například legendární Vítězslav Navrátil (ročník 1943), jehož firma Rostěnice s.r.o. působí na Vyškovsku a loni dostala dotaci 61 milionů. Nebo Václav Klejch (1945): jeho družstvo v Dolním Újezdě u Litomyšle Unie podpořila sedmapadesáti miliony.

Dominantní část dotací vždy tvoří platba za hektar, která se v posledních letech průběžně zvyšovala a loni dosáhla 5997 Kč. Lze tedy snadno vypočítat, že velké podniky typu Rostěnic hospodaří na pozemcích o rozloze až deset tisíc hektarů, z toho je obvykle víc než polovina v pronájmu.

Podniky z Rostěnic a Dolního Újezda jsou v žebříčku eurodotací čtvrté a páté, před ně se dostala s 68 miliony na třetí místo společnost Salix Morava, která hospodaří na Kroměřížsku, patří ovšem britskému investorovi jménem Spearhead International. Ta vlastní i další dvě tuzemské firmy, jež berou v eurech víc než milion dotací, konkrétně Eurofarms u Jihlavy a Agrosumak v Suchdole nad Odrou. Tři hlavní firmy impéria Spearhead inkasují dohromady 130 milionů korun roční dotace a překonají i Večeřovo Agro Měřín.

Přesto je hlavním protagonistou dotačního byznysu v zemědělství někdo jiný. Stejně jako v jiných oborech zemědělsko-potravinářského komplexu je to miliardář Andrej Babiš a jeho Agrofert. V žebříčku dotací je jeho Agro Jevišovice až osmnácté, ovšem na pětadvacátém místě najdeme Alimex Nezvěstice, osmadvacátá je mlékárna Olma, devětadvacátá firma ZEM a.s. z Lužce nad Cidlinou, dvaatřicátý je ZEAS Puclice atd. Mezi stovkou příjemců eurodotací v zemědělství je celkem devět Babišových firem, které loni inkasovaly 300 milionů.

Celý text si můžete dočíst v aktuálním vydání Týdeníku ECHO