2 Napětí v Pobaltí

Mayová: Pokud Rusko zaútočí na pobaltské státy, pomůžeme jim

, NOVÉ

Témata: , , ,

Pokud Rusko provede vojenskou invazi do Litvy či Estonska, Britové přijdou pobaltským státům na pomoc, řekla britská premiérka Theresa Mayová v reakci na rostoucí napětí v oblasti. Připomíná, že je důležité plnit závazky, které plynou ze členství v Severoatlantické alianci, píše server Independent.

Britská premiérka zároveň potvrdila, že stejně jako některé členské státy NATO letos vyšle do Estonska britské vojáky na intenzivní vojenský výcvik. Podle ní má Velká Británie zájem utvrdit svou roli v Severoatlantické alianci a více se podílet na společných akcích.

„Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členským státům bude považován za útok proti všem. Pokud k tomu dojde, samozřejmě přijdeme na pomoc,“ řekla Mayová serveru Sky News. Na obraně pobaltských států by se podle britské premiérky měli podílet všichni členové aliance.

Spojené státy již vyslaly své jednotky do Evropy. V Německu vyložily 87 tanků a 144 amerických vojenských strojů, které doprovodí na 3 500 vojáků. V polské Vratislavi také v sobotu přistálo prvních 250 amerických vojáků. Cílem tohoto vojenského nasazení, nové fáze v rámci dlouhodobé operace Atlantic Resolve, je uklidnit obavy z dalšího vojenského konfliktu ve východní Evropě.

Jednotky severoatlantické aliance by měly zůstat na evropském území po následujících devět měsíců. Zvýšení vojenské přítomnosti na kontinentu je tak zejména demonstrací solidarity v rámci NATO. Jednotky se shromáždí nejprve v Polsku, poté se roztáhnou po dalších sedmi zemích od Estonska po Bulharsko, zatímco vedení zůstane v Německu, uvedla BBC.

Rusko však považuje přítomnost vojáků NATO za provokaci. Nasazení vojáků na hranicích je největší od dob studené války. Proto bylo také Moskvou několikrát kritizováno jako agresivní. Své vojáky vyšle do regionu také Francie nebo Dánsko.

Evropské země jsou ostražité již od ruské anexe Krymu v roce 2014. Jí přecházející série občanských protestů Euromajdan vedla k sesazení prezidenta Janukovyče, vytvoření nové prozatímní vlády a k ukončení proruské orientace země. Ruská federace následně aktivně destabilizovala Krym, vyslala tam svá vojska a dosadila vládu, která necelý měsíc poté vyvolala referendum vedoucí k odtržení Krymu od Ukrajiny.

Čtěte také: Do Německa dorazily tanky USA, v Polsku přistáli vojáci. Kvůli obavě z Ruska

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.