Šabatová chce uprchlíkům prominout i padělaný pas, vnitro je proti

Šabatová chce uprchlíkům prominout i padělaný pas, vnitro je protiNOVÉ
Domov

AZYL V ČESKU

Jan Kálal

Pokud cizinec v Česku požádá o mezinárodní ochranu, nebude možné ho vyhostit, i kdyby přijel s padělaným nebo neplatným pasem. Požaduje to alespoň ombudsmanka Anna Šabatová v rámci úpravy azylové legislativy, kterou má dnes projednat Sobotkova vláda. Požadavek ale odmítá ministerstvo vnitra, které čelí i dalším snahám na změkčení postupu vůči uprchlíkům.

Česká republika má striktní azylovou politiku a azyl cizincům uděluje jen zřídka. Pro názornost stačí zatím poslední statistiky ministerstva vnitra z února letošního roku: o mezinárodní ochranu si v tomto měsíci požádalo 84 cizinců, nejvíc Ukrajinců (35), Syřanů (14) a obyvatel Kosova (10). Azyl nedostal nikdo z nich, 36 lidí se dočkalo pouze nižšího stupně, takzvané doplňkové ochrany. Rozhodnutí u 22 dalších lidí bylo negativní a 26 zbývajících řízení vnitro zastavilo.

Když vláda předtím v lednu rozhodla, že Česko přijme 70 syrských uprchlíků, řada lidí její počínání kritizovala. O žádné pomoci pro Syřany nechtěla slyšet, byť jde fakticky pouze o symbolický podíl na zvládnutí masivní migrační vlny. Systémový problém s tímto přístupem měla i opoziční ODS.

Čtěte také: Česko přijme 15 syrských rodin

Fiala: Uprchlíky vyléčit a poslat zpět do Sýrie. V ODS za ním stojí

Balíkem azylové legislativy se mají dnes zabývat ministři Sobotkova kabinetu. Návrh má do českého práva zapracovat hlavně nejnovější evropské směrnice. Je ale i příležitostí, jak si politiku vůči uprchlíkům upravit podle národního gusta.

Největší apetit v této oblasti projevila kancelář veřejné ochránkyně práv, ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a Nejvyšší správní soud. „K návrhu zákona bylo uplatněno celkem 170 zásadních připomínek,“ konstatovalo vnitro. Největší rozpory přetrvávají s trojicí ombudsmanka, Dienstbier a Nejvyšší správní soud.

Pas padělaný, cizí či propadlý? Šabatové to nevadí

Šabatová požaduje, aby zákon „rozšířil nemožnost vydat rozhodnutí o správním vyhoštění také na cizince, kteří v České republice požádali o mezinárodní ochranu“. Libovůle veřejné ochránkyně práv se má vztahovat i na ty, kdo se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáží padělaným pasem nebo dokladem někoho jiného. A dále na migranty, kteří při kontrole ukáží pas, který už není platný. V klidu by mohli být i ti, kdo na území České republiky pobývají „bez cestovního dokladu, ač k tomu nejsou oprávněni“.

Kancelář veřejné ochránkyně práv odůvodňuje svůj požadavek nynějším nesouladem těchto ustanovení a Úmluvy o právním postavení uprchlíků. „Ministerstvo vnitra neshledává rozpor s Úmluvou o právním postavení uprchlíků a trvá na odmítnutí požadavků,“ míní vnitro. Odkazuje se přitom na to, že Česko je vnitroschengenskou zemí a uprchlíci můžou o mezinárodní ochranu požádat hned na letišti. Nemusí předtím nejdřív nelegálně proniknout do země.

Šabatová chce také zamezit tomu, aby mohli nezletilí bez doprovodu skončit v zařízeních pro zajištění cizinců. Vnitro ale oponuje, že podle stávající legislativy můžou být mladiství ve věku 15 až 18 let zajištěni pouze ze závažných důvodů. Vypočítává „nebezpečí pro bezpečnost státu“ nebo „závažné porušení veřejného pořádku“.

Fakticky se to sice neděje, ale resort Milana Chovance (ČSSD) by si k tomu rád nechal otevřené dveře. „Vzhledem k situaci v zemích západní Evropy, které čelí zásadním počtům přicházejících nezletilých bez doprovodu, a rovněž z důvodu zajištění bezpečnosti je vhodné ponechat teoretickou možnost zajistit tuto skupinu osob,“ žádá vnitro.

Soud by azyl nechal i teroristům a zločincům

Nejvyšší správní soud by ze zákona zase rád odstranil ustanovení, které umožňuje odejmout azyl potenciálním teroristům a odsouzeným těžkým zločincům. Přesněji jde o případy, kdy „existují oprávněné důvody považovat azylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu“ nebo kdy „azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a ohrožuje tak bezpečnost státu“. Soud má za to, že uprchlík zůstává uprchlíkem, i když je nebezpečný pro Česko. A z toho titulu mu mají náležet další práva podle Ženevské úmluvy.

Také na to má ale resort vnitra odpověď. Pokud by dotyčný přišel o azyl, ale měl by být vyhoštěn do země, kde mu hrozí závažné nebezpečí, nemusí se prý obávat. Česká republika by ho za takové situace do země původu nevrátila, tvrdí Chovancovo ministerstvo.

Dienstbier by lidem vrátil pasy na cestu za rodinou

Ministr Dienstbier by zase cizince požívající v Česku doplňkovou ochranu rád pustil k jejich národním pasům. Aby mohli pohodlně vycestovat domů za příbuznými. Podle současné praxe si původní doklady nechává ministerstvo vnitra v úschově a pro cesty za hranice republiky vydává lidem cizinecké pasy. Jenže ty ne všude uznávají a tak se můžou dostat do problémů. Vnitro to vidí nicméně jako nekoncepční zásah do zákona, který s projednávanými změnami nesouvisí. A je i proti tomu.

Při projednávání azylové legislativy přitom už chybí čas na obsáhlejší diskuse. Česko má přijmout úpravy z unijních směrnic, které mají usnadnit například ubytování cizinců, do letošního července. Po vládě přitom musí zákony ještě schválit parlament a podepsat prezident.