Sobotka zametá Babišovo Čapí hnízdo
1
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka propásl obrovskou politickou příležitost využít oslabení svého největšího soupeře Andreje Babiše. Ten mu ji sám naservíroval zmateným a úplně nedůvěryhodným chováním poté, co vyšlo naplno najevo, jak si z evropských dotací, určených pro malé firmy, pořídil víkendovou haciendu Čapí hnízdo. Po Babišově teatrálním předvelikonočním vystoupení ve sněmovně, kdy přiznal, že farma byla účelově přepsána na jeho dospělé děti a bratra životní partnerky Moniky, přišel bod zlomu. Preference babišovců začaly vůbec poprvé od vstupu do vlády padat. Sám Babiš začal panikařit z toho, že ho budou chtít koaliční partneři vyšoupnout z vlády.
Sociální demokracie přijala taktiku, že nechá Babiše grilovat a znemožňovat se přímo ve vládě a nebude nijak tlačit. Machinace při financování Čapího hnízda vyšetřuje pražská kriminálka i evropská protikorupční služba OLAF. Dalo se čekat, že s blížícími se volbami ta vyšetřování nějak pokročí a pozornost lidí se znovu přitáhne k financování miliardářské víkendové haciendy z peněz pro malé firmy.
Ta taktika mohla fungovat. Ovšem za předpokladu, že si sociální demokraté sami neupletou své vlastní případy. Bohužel za ty dva měsíce od Velikonoc, kdy přišel Babišův bod zlomu, zvládli už dva.
Prvním je případ Altner. ČSSD navzdory pravomocnému rozsudku odmítá zaplatit 337 milionů korun svému bývalému právníkovi Zdeňkovi Alterovi, který jí před lety pomohl získat Lidový dům. Bohuslav Sobotka se brání tím, že strana podala dovolání k Nejvyššímu soudu. To ale nemá odkladný účinek. Sociální demokraté tvrdí, že Altner je pochybná osoba. Pokud by Nejvyšší soud dal ČSSD zapravdu, peníze, které by předtím Altnerovi na švýcarský účet poslala, už by nikdy neviděla. Lidsky je to všechno pochopitelné. Je to ale dost brutální pohrdání právem a soudem. Budí to dojem, že se sociální demokraté cítí být nad zákonem. Alespoň každý normálně kriticky uvažující člověk si to tak vyloží. Když u soudu prohrajete proti někomu, koho považujete za šejdíře, v ničem vás to neopravňuje ten rozsudek ignorovat.
Problém jménem OKD
Dalším případem je krachující OKD. Vláda se chová správně, když do probíhající insolvence nijak nezasahuje. Naštěstí neprošel žádný ad hoc Lex OKD. Velmi sporné jsou jen speciální dávky pro horníky, které je nadřazují nad všechny ostatní zaměstnance. Situace se ale pomalu posouvá do stavu, kdy stát bude muset přinejmenším půjčkou nějaké peníze do OKD nalít. To znamená, že budou daňoví poplatníci platit. Každý zodpovědný politik by si prošel všechny dokumenty, které souvisí s krachující firmou, a díval by se, kde může právně vytáhnout nějaké peníze z vlastníků, kteří OKD přivedli do bankrotu. V tomto případě byli skoro až do finále ovládajícími osobami firmy miliardář Zdeněk Bakala a jeho maďarský komplic Peter Kadas. Dohromady jim patřily dvě třetiny akcií. Společně si z firmy rovným dílem vytáhli kolem 150 miliard korun.
Z privatizační smlouvy o prodeji OKD se přitom dá vyčíst, že porušili přinejmenším dva její body. Ve firmě nezůstaly rezervy, k nimž se zavázali. A prodali z ní hornické byty, které neměli právo vyvést. Nejdřív je měli povinnost nabídnout za zvýhodněnou cenu jejich obyvatelům. To neudělali. Nešlo jen o veřejný příslib Zdeňka Bakaly, jak se často tvrdí. Je to přímo závazek ze smlouvy. Detailně jsou závazky popsány v bodě 7 privatizační smlouvy. Stát má tedy příležitost, jak po Bakalovi a Kadasovi vymáhat peníze.
Jistě, může to být právně sporné a velmi náročné. Dalo by se ale očekávat, že premiér vystoupí, řekne, že si vláda najala špičkovou právní kancelář, která prověří všechny možnosti. Když se na to ale na zasedání pracovní skupiny pro OKD ve Strakově akademii předák odborů Josef Středula zeptal, všichni přítomní ministři včetně Sobotky a Babiše mlčeli.
V obou případech je celkem zřejmé proč. Ty důvody jsou politické. O daňové poplatníky a OKD jde až na posledním místě. Pro Bohuslava Sobotku a lidi kolem něj je OKD bolavým místem. V roce 2004 prodal jako ministr financí zbývající státní podíl bílým koňům Zdeňka Bakaly. Městský soud v Praze teď zrovna rozhoduje, jestli cena nebyla příliš nízká, pro stát nevýhodná a nebyl při prodeji spáchán trestný čin.
Sobotka nechce OKD rozdmýchávat, což je jeho velká politická chyba. Stává se tím Andrejem Babišem vydíratelným a zranitelným. Politicky mnohem prozíravější by byl útěk dopředu. Snaha o důkladnou právní prověrku všeho kolem OKD by působila sebevědomým dojmem. Dojmem, že se nebojí své minulosti.
Andrej Babiš naopak jen číhá jako gepard na stromě na správné načasování. Dá se čekat, že jeho lidé už všechno, co souvisí s Bakalou, pečlivě právně prověřují. Finančník Pavol Krúpa, který už podal na Bakalu a jeho komplice trestní oznámení kvůli finančním machinacím v OKD, je Babišův spojenec. Před tvrdým právním zásahem je ale ještě potřeba lépe marketingově připravit veřejnost. Takže Babišovy Lidové noviny podnikly efektní výpravy do okolí sídel Zdeňka Bakaly v Ženevě a na Šumavě a přinášejí obrázkové reportáže o jeho okázale luxusním životním stylu. Vyšperkovány jsou i ‚náhodným‘ setkáním Babišova přítele a šéfredaktora jeho Lidových novin Istvána Léka s Bakalou na šumavské Modravě. Bakala Lékovi v krátkém rozhovoru v restauraci hlásí, že „Life is good“.
Co je ‚chudinské‘ Čapí hnízdo za pár desítek miliónů z evropských fondů proti Bakalově půlmiliardové vile u Ženevského jezera za peníze vytunelované z krachujícího OKD, že? Zvlášť, když Bakala za sebou nechá spoušť a tisíce lidí bez práce na severu Moravy, zatímco Babišův Agrofert tady zaměstnává třicet tisíc lidí a pobyt ve vládě mu zvedl zisky o 40 procent na 8,6 miliardy korun.
Sobotka svou pasivitou kolem Bakaly otevřel Babišovi prostor pro další politickou show a polil ho po Čapím hnízdě živou vodou.
