Ministři vnitra V4 opět odmítli kvóty, prosazují funkční hotspoty

Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) dnes ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Na tiskové konferenci po společném jednání v Praze to řekl český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU. Takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

„Země V4 nadále odmítají povinné závazné kvóty pro realokaci uprchlíků,“ oznámil Chovanec po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska. Ministři podle něho toto stanovisko zahrnuli do připraveného společného memoranda dnes na návrh polského šéfa resortu vnitra Mariusze Blaszczaka.

Chovanec doplnil, že ve Visegrádu panuje shoda na tom, že nelegální migraci může zastavit jedině důsledná ochrana vnějších hranic. Proto je třeba zajistit fungování takzvaných hotspotů, jak se na evropské úrovni domluvilo. „Tyto hotspoty musí fungovat ve formátu detenčního zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě, než budou prověřeni,“ řekl Chovanec. Toto stanovisko potvrdil také jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák. „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, abyste je měli v detenčních zařízeních je nemožné,“ uvedl.

Kaliňák také upozornil, že hotspoty by měly zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrováni na různých místech pod různými identitami, nebo kdy nejsou registrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit riziko zneužití falešných syrských pasů. Další funkcí záchytných center má být rozlišení válečných uprchlíků a ekonomických migrantů.

Ministři vnitra visegrádské čtyřky na dnešním jednání dali jednoznačně najevo, že v otázce migrace budou jejich země v budoucnu postupovat jednotně. Kromě funkčních hotspotů budou Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko podporovat také vznik společné evropské pohraniční stráže. Třetí prioritou V4 je efektivní návratová politika. Všechna tři opatření jsou součástí takzvaného hraničního balíčku, který v prosinci představila Evropská komise.

Polský ministr Blaszczak upozornil, že podstatným předpokladem pro to, aby Evropa příliv běženců zvládla, je změna postoje cílových zemí migrace. „Je nerozumné myslet si, že vyřešíme situaci, pokud země, které jsou cílovými zeměmi, nezmění svou politiku,“ prohlásil. Ministr Kaliňák dodal, že cílovými zeměmi nejsou státy V4 ani jižní země EU, většina uprchlíků míří do Německa. Podle oficiálních údajů za loňský rok jich do země přišlo víc než milion. Německá politika vůči migrantům byla dosud vstřícná. Kancléřka Angela Merkelová kvůli tomu již dříve čelila kritice jak ze zahraničí, tak na domácí politické scéně.

Ministři se také shodli, že Evropskou komisí navrhované zpřísnění podmínek držení zbraní, by nemělo omezit držitele legálních zbraní. „Vnímáme jednoznačnou nutnost aktivně bojovat proti terorismu. V oblasti regulace držení zbraní je však třeba přijímaná opatření zaměřit primárně na nelegální zbraně, nikoli na zbraně legálně držené, jak navrhuje Evropská unie,“ sdělil Chovanec. Evropská komise navrhuje, aby soukromé osoby vůbec neměly možnost vlastnit určité poloautomatické střelné zbraně.

Důkazem, že spolupráce Visegrádu funguje, je podle dnešního vyjádření ministrů například to, že země V4 společně reagovaly na nápor běženců na hranice zemí Balkánu. V této spolupráci jsou připraveny pokračovat. Na odpolední jednání proto byli přizváni také zástupci Srbska a Makedonie. Podle ministra Chovance budou mít možnost vznést vůči zemím V4 své případné požadavky.

Maďarsko na jednání zastupoval velvyslanec v ČR Tibor Petö. Podle Chovance maďarský ministr nedorazil, protože řeší vážné vnitropolitické problémy.