Na Kubě zavlála americká vlajka po 54 letech. Kerrymu tleskali

Na Kubě zavlála americká vlajka po 54 letech. Kerrymu tleskaliNOVÉ 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Nad americkým velvyslanectvím v Havaně v pátek poprvé po víc než půl století zavlála státní vlajka USA jako symbol nové kapitoly americko-kubánských vztahů, jejichž mrazivý stav byl po dlouhá desetiletí jedním z nejviditelnějších projevů studené války. Ceremoniálu byl přítomen americký ministr zahraničí John Kerry, který přicestoval na komunistický ostrov jako první šéf americké diplomacie od roku 1945.

Slavnostní znovuotevření zastupitelského úřadu přenášela v přímém přenosu kubánská státní televize, stejně jako hlavní zpravodajské stanice v USA. Kerry v projevu prohlásil, že „oboustranná izolace“ obou zemí musí skončit. Řekl, že dřívější politika nepřivedla Kubu k demokracii, ale o osudu své země musejí rozhodnout sami Kubánci.

Potleskem odměnili přítomní Kerryho prohlášení o tom, že Bílý dům usiluje o zrušení letitého protikubánského hospodářského embarga. Rozhodnutí je na poslancích amerického Kongresu, upozornil ministr. Odstranit překážky, které plnému obnovení styků brání, musejí ale obě strany, dodal v narážce na Washingtonem kritizovaný stav lidských práv na Kubě.

Aby bylo historické spravedlnosti učiněno zadost, přinesla v pátek ke stožáru u ambasády americkou vlajku trojice veteránů námořní pěchoty USA, která v roce 1961 vlajku spouštěla. Jim Tracy, Mike East a Larry Morris museli čekat 54 let, od přerušení diplomatických styků na Kubě nebyli, uvedla agentura AP. Jejich rukama se nyní formálně uzavřel proces, který mluvčí americké diplomacie Mark Toner označil za „nový začátek“.

Ambasády ve skutečnosti naplno fungují už od 20. července, kdy obnovilo svůj provoz kubánské velvyslanectví ve Washingtonu. Do roku 1977 zprostředkovaly diplomatické kontakty dvou znepřátelených států takzvané zájmové sekce při švýcarském velvyslanectví.

Obnovením diplomatických styků ale letité nepřátelství zahlazeno nebylo, upozorňují média v obou zemích. Vůdce kubánské socialistické revoluce Fidel Castro ve čtvrtečním článku v havanských novinách napsal, že USA Kubě dluží milionové sumy za škody, způsobené americkým hospodářským embargem. Američané se zase netají tím, že chtějí vyřešit osud miliardových částek, které už půl století požadují za majetek znárodněný po kubánské revoluci.

Dalším problémem je americká vojenská základna na kubánském Guantánamu, kterou Američané využívají od roku 1903. K ukončení „okupace“ enklávy v červenci ve Washingtonu vyzval kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, s nímž má Kerry jednat.

Až americký ministr komunistický ostrov opustí, otevřou diplomaté obou zemí novou kapitolu normalizace vztahů a zahájí jednání o hospodářské spolupráci, uvedla AP. Očekává se, že prvním krokem bude zajištění poštovních služeb a dopravního leteckého spojení.

Čtěte také: USA ustoupily Kubě: Kerry se sejde s disidenty v soukromí

USA se usmiřují s Havanou. A disidenti se cítí odstrčeni

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články