Co s uprchlíky? Špičky Visegrádu hledají v Praze plán B
Setkání Visegrádské čtyřky
NOVÉ
Premiéři zemí Visegrádu jednají o záložním plánu řešení uprchlické krize, pokud zkrachuje dohoda EU s Tureckem. Premiér Bohuslav Sobotka k jednání přizval i prezidenta Makedonie a bulharského premiéra. Se svým makedonským protějškem se zatím sešel Miloš Zeman.
Na výročí 25 let od založení Visegrádské skupiny se v Praze sešli premiéři čtyř členských zemí a dvou přizvaných zástupců z Makedonie a Bulharska. Mezi konkrétní projednávaná témata patří zpřísnění ochrany hranic Makedonie, Bulharska a Řecka. Oba zastoupené státy leží na tzv. balkánské trase, jedné z cest, kterou proudí běženci do Evropy.
Státy Visegrádu chtějí Makedonii a Bulharsku pomoci, pokud Řecko nadále nebude dodržovat závazky ohledně přijímání migrantů. „Řada z nich se obává toho, co nastane, pokud selžou dohody s Tureckem. Německo a možná posléze Rakousko uzavřou své hranice. Země západního Balkánu se obávají, že nakonec v tom zůstanou samy,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Není to nic proti Řecku. Nebudeme navrhovat vyloučení Řecka ze Schengenu,“ říká Sobotka. Od Řecka ale očekává víc dbát na ostrahu vnější hranice Schengenu.
Zeman se sešel s Ivanovem
S makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem se na Pražském hradě zatím sešel prezident Miloš Zeman. Česko již na počátku února do Makedonie poslalo 27 policistů, kteří pomáhají hranici hlídat. Ivanov dnes Zemanovi na začátku setkání za jejich nasazení poděkoval. Poznamenal, že přátelé se poznají podle toho, jak si v těžkých chvílích pomáhají. Zemím Visegrádu zároveň poděkoval za pomoc při integraci Makedonie do evropských struktur.
Zeman svému makedonskému kolegovi řekl, že chápe obtíže, které tisíce uprchlíků proudících před makedonskou hranici znamenají. „Jsem rád, že se Česká republika zapojila do pomoci vaší zemi,“ řekl český prezident.
Pan prezident přijal na Pražském hradě makedonského prezidenta Gjorga Ivanova. pic.twitter.com/q37JDYpBoL
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 15. Únor 2016
Němci zuří
Sjezd Visegrádské čtyřky předchází čtvrtečnímu summitu EU, na jehož programu bude řešení migrační krize rovněž. Německo se už předtím zajímalo, co bude tématem pondělního summitu v Praze.
Německý magazín Der Spiegel napsal, že země V4 se se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavřením balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.
Jak napsal bulharský deník Trud, již před pár týdny se objevila myšlenka, že by měla vzniknout „záložní evropská ochranná linie“ na severní hranici Řecka s Bulharskem a Makedonií, aby se tak zastavil příliv uprchlíků takzvanou balkánskou cestou do Evropy. V praxi by to znamenalo přestěhování vnější hranice EU na sever ke střední Evropě. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce několikrát navrhl postavit zeď na hranici Bulharska a Makedonie s Řeckem.
Čtěte také: Němci zuří kvůli pražskému summitu V4. Stěžovali si, prozradil Fico
Premiéři podepsali Pražskou deklaraci
Premiéři Visegrádské čtyřky již podepsali tzv. Pražskou deklaraci, která má spíš formální charakter. „Usilujeme o vytvoření atmosféry partnerství, důvěry, vzájemné úcty a solidarity mezi našimi čtyřmi státy. Ve svém budoucím úsilí chceme i nadále směřovat k rozšiřování a upevňování vztahů uvnitř Visegrádské skupiny, a to jak v rámci Evropské unie, tak i mimo něj, a prostřednictvím silné skupiny V4 chceme přispět dalšímu posilování Evropské unie,“ stojí v přijaté deklaraci.
Podle autorů textu se Evropa přistoupením Česka, Slovenska, Polska a Maďarska sjednotila. Premiéři si prý ale uvědomují, že nebezpečí vzniku dělicích čar v Evropě stále přetrvává. „Proto jsme odhodláni aktivně a rozhodně předcházet a bránit vzniku takových nových hranic. Jsme přesvědčeni, že všichni naši evropští partneři sdílejí toto odhodlání a jsou připraveni společně s námi v tomto duchu pracovat,“ uvádí memorandum.
Několikrát se v něm píše o potřebě posilování EU. „Jednoznačně prosazujeme rozšiřování Evropské unie jako nástroj pro šíření prostoru stability a prosperity,“ poznamenali premiéři. Považují prý za svou morální povinnost udržet dveře do EU otevřené i pro současné a budoucí kandidátské země. Chtějí proto pomoci zemím, které procházejí přechodným obdobím, jako například státům západního Balkánu a Východního partnerství.
Varují, že nedávný vývoj, „jehož společným jmenovatelem je ohrožení míru, bezpečnosti a prosperity občanů EU“, vyžaduje od EU společnou reakci. „Poučili jsme se z vlastních zkušeností o tom, jak nebezpečné může být oslabování evropské jednoty,“ zdůrazňuje dokument. Prohlubování evropské integrace je prý zcela zásadní. „Proto jsme rozhodnuti se aktivně podílet na jejím posilování a efektivním fungování. Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje silnou visegrádskou skupinu,“ dodali premiéři V4.
