Aktivisté vezli uprchlíky na vlak, dostali vysokou pokutu

Známá dánská ochránkyně práv dětí Lisbeth Zornigová a její muž Mikael Rauno Lindholm dostali vysokou pokutu poté, co uprchlíkům umožnili cestu do Švédska. Soud jim oběma vyměřil v přepočtu více než 80tisícové pokuty za to, že dopravili syrskou rodinu po Dánsku do Kodaně, kde mohli nasednout na vlak do Švédska, píše dánský The Local.

Dánská bojovnice za dětská práva a spisovatelka Lisbeth Zornigová Andersenová spolu se svým mužem novinářem Mikaelem Raunem Lindholmem chtěli pomoci syrské rodině na jejich cestě do Švédska. Se Syřany se setkali na začátku ledna v dánském přístavním městě Rødbyhavn, kam z Německa do Dánska proudí velké množství migrantů.

 

Odtud společně vyrazili na zhruba dvouhodinovou jízdu do Kodaně. Kromě umožnění cesty do Švédska stanuli před soudem kromě jiného také proto, že syrské rodině nabídli doma kávu a sušenky. Poté je opět svým vozem dopravili na kodaňské vlakové nádraží a koupili jim lístky do Švédska.

„Pro mě to bylo, jako kdybych nabrala stopaře,“ hájila se podle The Local před soudem Zornigová. „Nikdo by si nepomyslel se jich zeptat na identifikační dokumenty.“

Její manžel dokonce prý i volal na dánskou policii, aby zjistil, jestli jejich počínání není protizákonné. „Policista, který měl službu, mi řekl, že je to dobrá otázka, ale odpovědět na ní schopen nebyl,“ cituje The Local prohlášení Lindholma.

Soud v jihovýchodním dánském městě Nykøbing Mors vyměřil oběma Dánům nemalou pokutu 22 500 dánských korun, což je v přepočtu lehce přes 80 tisíc českých korun. Tato pokuta je dle současných zákonů nejvyšší možná, kterou mohou soudy udělit.

V předchozích případech, kdy například přes Dánsko muž převážel čtyři afghánské migranty, padaly řádově nižší tresty a to kolem 5 tisíc dánských korun. Bezmála tři stovky lidí byly již v Dánsku od září souzeny za převaděčství v porovnáním se 140 případy z roku 2014.

Dánsko v minulém roku přijalo 21 tisíc žádostí o azyl v porovnání se 163 tisíci lidmi, kteří žádali o pobyt ve Švédsku. K oběma zemím se přidávají i další skandinávské státy, které jakožto častý cíl migrantů stále zpřísňují pravidla pro vstup do země a žádostí o azyl. V Dánsku jde například o kontroverzní návrh, kdy úřady mohou zabavovat majetky příchozích přesahující 10 tisíc DKK s výjimkou osobních věcí.

Čtěte také: Dánsko musí EU vysvětlovat zabavování majetku uprchlíků

Dánsko má zabavovat uprchlíkům „nadbytečný majetek“. Zatím nevybrali nic