Bič na prodejné politiky? Razantní koalice nebude

Před rozhodnutím je dlouho odkládaná otázka, jestli vláda zasáhne proti korupci v politických stranách. Příslušný zákon je připraven a stačí, když ho dnes večer schválí koaliční rada. Předem je však jasné, že lídři ČSSD, ANO a lidovců příliš razantně nezasáhnou. Například na obranu před nebezpečím, že strany nebo hnutí budou ovládnuty mocnými finančními skupinami, nechystají vůbec nic.

Obdobně jako jiné protikorupční zákony se návrh ministra vnitra Milana Chovance na financování stran drží starší verze z dob vlády Petra Nečase, v tomto případě materiálu, který dva měsíce před pádem Nečasovy vlády předložila sněmovně vicepremiérka Karolina Peake. Strany budou muset podle Chovancovy novely využívat transparentní účty, které občanům umožní kontrolovat jejich příjmy i výdaje na internetu. Výroční zprávy jsou dnes k dispozici pouze k nahlédnutí ve sněmovně, napříště by se měly vystavovat na internetu a strany by v nich měly podrobněji rozklíčovat všechny položky. Jednotlivé dary by neměly překročit dva miliony korun. Auditoři ověřující správnost účetní uzávěrky budou smět pro jednu stranu pracovat maximálně pět let.

„Je to na stejné rovině jako návrh z období Nečasovy vlády,“ potvrzuje Magdaléna Klimešová z nevládní organizace Rekonstrukce státu. Upozorňuje však, že v Chovancově návrhu chybí povinnost zveřejňovat podrobné zprávy z volebních kampaní, ze kterých by šlo ověřit, jestli strany skutečně platí všechny billboardy, anebo jestli je tajně financuje skrytý sponzor. Povinnost zveřejnit údaje o financích pro volby má zavést až volební kodex, který se však plánuje až na léta 2017-18.

Materiál Sobotkovy vlády je naopak v jednom bodě na politické strany přísnější než návrh Nečasovy vicepremiérky. Peake ustoupila stranám a škrtla ze své novely vznik úřadu na kontrolu stranických financí. V Chovancově návrhu tento paragraf přežil a pro jeho osud bude rozhodující právě dnešní koaliční rada.

Právě proto bude podle aktivistů Rekonstrukce státu večerní koaliční debata rozhodující pro osud celého zákona. Nezávislý kontrolní úřad by měl nahradit kontrolní výbor sněmovny, který má dosud dohled nad stranickými financemi na starost. Od poslanců se nedá čekat, že budou přísněji zasahovat proti svým vlastním stranám a to se také v uplynulých letech potvrdilo. Kontrolní výbor může i dnes pokutovat strany za neprůhledné přijímání darů pokutou ve výši hodnoty daru, dosud ovšem své pravomoci nevyužil. Nezávislý úřad toho bude schopen, navíc by měl získat právo pokutovat částkou do dvojnásobku podezřelého daru. Rekonstrukce státu se ovšem obává, že úřad na kontrolu stranických financí odmítne také Sobotkova vláda, protože nový úřad považuje za zbytečný sám premiér.

Kuratela finančníků nezmizí

Významným zásahem proti korupci ve stranách ovšem zákon nebude ani v případě, že koaliční rada Chovancův návrh neoslabí. Zákon se sice soustředil na kontrolu darů, úplně však ignoruje úvěry, které jsou vedle státních dotací nejdůležitější složku financování stran a hnutí. Například hnutí ANO 2011 platilo před dvěma lety svůj provoz z úvěru ve výši 122 milionů korun, státní podpora dosahovala jen 105 milionů, sponzoři poslali sedm milionů a členové zaplatili na příspěvcích 400 tisíc. Obdobnou strukturu příjmů přiznala ČSSD, kde úvěry dosáhly 40 procent. Pětinu příjmů zajistily úvěry občanským demokratům, víc než desetinu lidovcům. Bez půjček a jen se státním příspěvkem v zásadě vystačili TOP 09 a komunisté, u Schwarzenbergovy strany s tím rozdílem, že čtvrtinu příjmů zajistily sponzorské dary.

Úvěr za nižší než komerční úroky se považuje v západních demokraciích za sponzoring, který musí politici hlásit. Například německý prezident Christian Wulff rezignoval především z toho důvodu, že si od známého podnikatele pořídil úvěr o procento lacinější, než by získal v běžné bance.

V Česku zůstane tato možnost ještě otevřená, i když právě prostřednictvím výhodných úvěrů si mohou finanční skupiny dokonale podřídit jakoukoli politickou stranu či hnutí. Vazba by se mohla uvolnit, pokud by strany pořídily úvěr za stejných podmínek u libovolné banky. ANO 2011 pod kuratelou Agrofertu může být jen první vlaštovkou takového vývoje.