Zakázané knihy Prečanova archivu jsou konečně v Praze
Exilová literatura
NOVÉ
Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, které vzniklo v roce 1986 v tehdejším Západním Německu a shromažďovalo komunisty zakázané písemnosti, by mělo během dneška dokončit stěhování ze zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu do Prahy.
Známý historik Vilém Prečan, který léta v Německu vedl proslulé dokumentační středisko exilové literatury, v těchto dnech přiváží poslední část jedinečného archívu do Česka. Jde především o rukopisy a samizdaty za normalizace zakázaných autorů a písemnosti emigrantských a disidentských organizací. Prečan je bude uchovávat ve svém soukromém archívu.
Větší část dokumentačního centra byla přemístěna do Prahy už v roce 2000 a nachází se dnes v Oettingenském paláci na Malé Straně. Tam jsou dnes tisíce samizdatů, v exilu vydaných knížek autorů na indexu a dalších vzácných dobových dokumentů.
Samizdaty ve Federálním shromáždění
„Když se na začátku prosince 1989 ukázalo, že Václav Havel bude kandidovat na prezidenta, vezli jsme ze Scheinfeldu do Prahy jeho spisy. Nebyli jsme si jistí, jak budou čeští celníci reagovat, bylo to ještě před Dnem lidských práv (10. prosince, kdy byla jmenována ‚vláda národního porozumění‘, pozn.red.). Převoz ale proběhl bez problémů a jeden z celníků se dokonce s jednou Havlovou knihou nechal vyfotografovat,“ vzpomíná filmová dokumentaristka Ljuba Václavová.
Členy správní rady, která v v exilu Prečanovo dokumentační středisko řídila, byli význační emigranti jako spisovatelé Jiří Gruša a Jan Vladislav, novinář a vydavatel časopisu Svědectví Pavel Tigrid, hlasatel Hlasu Ameriky Ivan Medek či vydavatel Listů Jiří Pelikán. Centrum významně podpořil také Karel Schwarzenberg, který archívu poskytl prostory na rodovém zámku v Scheinfeldu.
Z malostranského Oettingenského paláce se má středisko stěhovat do nových prostor Národního muzea v bývalém Federálním shromáždění.
