Co vadí na služebním zákoně. TOP 09 a ODS mají scénář obstrukcí

Žádný superúředník se svým generálním ředitelstvím. Ani víc kategorií náměstků na resortech. Ale také státní služba otevřená úředníkům samospráv i lidem z byznysu a akademické sféry. Šéfové sněmovních klubů TOP 09 a ODS Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura řekli čtyři podmínky pravice pro schválení služebního zákona. Bez jejich splnění chtějí vládě přijetí normy znemožnit. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak označil Kalouska za žháře.

„Neumožníme hlasování o třetím čtení jindy než ve středu a v pátek od devíti do 14 hodin,“ avizoval ve středu ve sněmovně Zbyněk Stanjura. Strategie obstrukcí pravice proti přijetí služebního zákona počítá s tím, že nedá vládě prostor zákon odsouhlasit.

Dva kluby ve sněmovně totiž mají možnost vetovat, aby se zákony v závěrečné fázi projednávání objevily na programu sněmovny jindy než ve dvou pevně stanovených dnech týdne. Navíc ve vymezeném čase. Tady ODS a TOP 09 spoléhá pak na to, že poskytnutý prostor vyplní řečnickými vystoupeními, případně pauzami na jednání klubu, aby služební zákon neprošel.

Pravicová opozice odmítá zřízení institutu generálního ředitelství státní služby. Podle ní by měl být nejvyšším úředníkem na každém úřadu státní tajemník, kterého na návrh ministra jmenuje a odvolá vláda.

Hlavním vzkazem pravice směrem ke koalici sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců jsou ale čtyři podmínky, za kterých naopak TOP 09 a ODS klíčovou normu odsouhlasí.

1. Pravicová opozice odmítá zřízení institutu generálního ředitelství státní služby. Podle ní by měl být nejvyšším úředníkem na každém úřadu státní tajemník, kterého na návrh ministra jmenuje a odvolá vláda. Kalousek sice uznává, že bez generálního ředitelství stávající návrh sice nemůže fungovat. Podle něj nic ale nebrání tomu, aby zákonodárci během dvou týdnů připravili legislativní alternativu, která novinku se superúředníkem v čele potřebovat nebude.

Čtěte také: Superúřad zabetonuje pozice ve státní správě, varuje ODS

Čtěte také: Kalousek odmítá 'superúředníka' s mocí nad všemi

Vládní koalice ale hned v tomto bodě ustupovat odmítá. Například podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by pak státní správa těžko mohla být odpolitizovaná. Kalousek ale oponuje, že jinak zas ztratí význam volby.

Čtěte také: Superúředník - klíč k úspěchu reformy státní správy

2. Druhou podmínkou je otevřenost státní služby – na všech úrovních – pro úředníky samosprávy a zástupce akademické a soukromé sféry. Aktuální návrh normy počítá s prostupností jen na nižších postech státní správy. V tomto bodě ale Dienstbier možnost částečného ústupku naznačil.

3. Pravicová opozice chce také, aby zákon nezačal dělit náměstky na ty pro řízení sekcí, tedy odborné, a na další politicky dosazené. Podle TOP 09 a ODS by měli být náměstci pouze jedné kategorie a moc nad nimi má zůstat ministrovi.

4. Poslední podmínkou je zajištění kontinuity a stability. Ochrana poskytnutá zákonem by se měla vztahovat jen na úředníky, kteří pracují ve veřejné správě déle než čtyři roky.

Sobotka zuří: Kalousek se chová jako žhář

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) reagoval na plány pravicové opozice na dálku z Bruselu. Na platnosti služebního zákona od začátku příštího roku trvá, je připravený jednat, ale vydírat se nenechá. „(Miroslav) Kalousek se chová jako žhář, který nejprve zavinil požár a teď blokuje příjezd hasičů. Opozice svým postupem zdržuje čerpání evropských fondů a tím si zahrává s ekonomickými zájmy naší země,“ vzkázal.

Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek označil požadavky opozice za obstrukční. Podle něj zástupci TOP 09 a ODS účinnost služebního zákona už několik let blokují. A za vydírání považuje načrtnutý postup pravice i místopředseda lidovců Jan Bartošek.