Neplníme pravidla. Miliardy dotací nám tak Brusel nepošle

Námitky Bruselu proti služebnímu zákonu jsou vážnější, než dosud politici prozradili. Evropská komise žádá zásadní změnu v platech státních úředníků a koaliční strany na požadavky nechtějí přistoupit. Dokud se nedohodnou na nějakém východisku, tak se bude zvětšovat zpoždění při čerpání evropských dotací.

Česká republika mohla teoreticky čerpat 550 miliard korun dotací určených na období 2014-2020 od ledna minulého roku. Dodnes však není jisté, kdy první korunu v novém období utratí. Hlavní překážkou je nepovedený služební zákon, který neplní předem dohodnutá pravidla.

Nesplněný slib

Vláda Bohuslava Sobotky podepsala loni v srpnu 2014 Dohodu o partnerství, kde se zavázala zajistit „poctivý a spravedlivý systém odměňování s transparentně stanovenou výkonovou složkou platu“. Jedině tak budou úředníci nezávislí na politickém tlaku shora a budou mít zájem vykonávat svou práci co nejlépe. Z pohledu Bruselu je tato podmínka nutná, protože v rozpočtovém období 2007-2013 státní i krajští úředníci pod tlakem vedoucích byrokratů či politiků obvykle kryli všechny později odhalené podvody.

Nic takového však nový služební zákon neobsahuje. Proto komise minulý týden upozornila emailovou zprávou ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, ať Češi dají zákon do pořádku. Dokud se tak nestane, Evropská komise neschválí žádný z dotačních programů, bez kterých není možné evropské peníze utrácet. Ministři přitom už dva dotační programy do Bruselu poslali. Tato zpráva koluje po státních úřadech a ECHO24.cz do ní mělo možnost nahlédnout. Oprava zákona ovšem může trvat dlouho, protože tuzemští ministři se na citlivých paragrafech zákona a jeho prováděcí vyhlášky neshodnou. K výsledku nedošlo ani včerejší jednání koalice. Bohuslav Sobotka se s Andrejem Babišem a Pavlem Bělobrádkem dohodli pouze na vytvoření pracovní skupiny. 

Výhody pro poslušné

Nový služební zákon měl přinést převrat do státní správy, u platů se však drží praxe posledních desetiletí. Státní zaměstnanec má podle kvalifikace a pracovních zkušeností nárok na tarifní plat od páté do šestnácté platové třídy. Konečná částka zároveň záleží na počtu odpracovaných let ve státních službách. Nejmenší plat má pracovník bez maturity v páté tarifní třídě, který právě do úřadu nastoupil. Dosahuje 10 560 korun měsíčně, po 32 odsloužených letech vyroste na 16 040 korun. Nový pracovník v nejvyšší kvalifikační třídě dostává po nástupu 26 040 korun, po třech desítkách let ve službě se dostane na 39 110 korun.

Za takové platy by stát nové ani zkušené kvalitní pracovníky nesehnal, zvláště poté, co nový zákon zrušil kritizované smluvní platy. Proto také zaměstnanci dostávají za kvalitní práci příplatky ve výši 25 procent platu, navíc mají nárok na příplatky za vedení, které se pohybují od 10 do 60 procent. Státní zaměstnanci si tedy teoreticky mohou přijít na slušné peníze až do 80 tisíc hrubého, ovšem musí dobře vycházet se svými nadřízenými, kteří i po zavedení nového zákona mohou libovolně rozhodnout o polovině platu svých úředníků. Současný systém tedy odměňuje věk pracovníka a loajalitu k vedení, potlačuje nezávislost a ignoruje výkonnost pracovníka.

Evropská komise neříká přesně, jak systém změnit a tím se problém dál komplikuje. Sociální demokraté v čele s ministryní práce Michaelou Marksovou-Tominovou chtějí udržet tarify, které se zvyšují počtem odsloužených let. Maximálně jsou ochotni přistoupit na omezení dvanácti věkových stupňů na polovinu. Tato operace by však znamenala zvýšit mzdy všem pracovníkům, kteří jsou dnes odměňováni podle pravidel pro věkové stupně určené ke zrušení. To by přišlo státní rozpočet nejméně na dvě miliardy a tomu se vzpírá ministr financí Babiš.

Čtěte také: Nový nápad: zakopat betonové květníky pod zem. Za peníze EU

Ministři se přitom musí dohodnout na dalších změnách, které si rovněž vyžádají další mzdové náklady. Konkrétně musí stanovit jasná pravidla, podle kterých budou vedoucí úředníci svým lidem vyplácet příplatky za dobrou práci či za vedení.     

Termín nápravy čtyři dotázaní ministři resp. jejich náměstci neznají a ani neoficiálně o něm nechtějí spekulovat. Pouze mluvčí ministra vnitra Vladimír Řepka naznačil, že odklad může trvat delší dobu. „Evropská komise v současnosti zpracovává oficiální písemnou reakci, ve které sdělí své stanovisko a připomínky k vydanému zákonu o státní službě. Tyto písemné výsledky by se poté měly stát podkladem pro navazující jednání zástupců vlády s Evropskou komisí,“ uvedl Řepka v oficiální odpovědi na otázku, kdy bude možné čerpat.

Čtěte také: Zeman poslal služební zákon Ústavnímu soudu