Po šoku s dětskými nevěstami migrantů je Nizozemí zakázalo

Nizozemím loni na podzim otřásly informace o množství dětských nevěst, které si do země přivážejí migranti. Až na výjimky jde o muslimy z Blízkého východu. Poslance v Haagu a veřejnost tehdy šokoval případ čtrnáctileté Fatemy Alkasemové, která ve vysokém stupni těhotenství zmizela z přijímacího střediska pro běžence v Ter Apelu. Od 1. ledna 2016 začal v Nizozemí platit zákon, který sňatky nezletilých neuznává.

Obě komory nizozemského parlamentu (Generální stavy) přijaly novou legislativu v urychleném řízení na samý závěr loňského roku. Šlo především o reakci na aktuální čísla a informace o dětských nevěstách migrantů, jež pronikly na veřejnost. Podle nich se s proudem migrantů dostávaly do země od loňského léta každý týden zhruba tři dětské nevěsty.   

Třinácti a čtrnáctiletí dívenky, často ze Sýrie, které provdali za třiceti- nebo čtyřicetileté muže? Nic výjimečného, jejich import do Holandska se začínal stávat téměř běžnou věcí. Umožňoval to i článek 28b desátého dílu občanského zákoníku, který sňatky s dětmi uzavřené v zahraničí uznával. A dále pak praxe slučování rodin.  

Nizozemská legislativa pouze určovala, aby se dětské nevěsty mladší patnácti roku oddělily po příjezdů do země od svých manželů a péči o ně převzala nějaké organizace na ochranu mládeže. V praxi se to ale stávalo jen velmi zřídka, protože o takovou ochranu musela požádat dobrovolně sama dívka. A k tomu docházelo v minimu případů.

Nejde ale jen o „dovoz“ dětských nevěst. Kolem azylových center v Nizozemí se prý poměrně běžně potloukají muži, až na výjimky muslimové, kteří si mezi nezletilými migrantkami snaží najít možnou partnerku.

Debata na toto téma v haagském parlamentu byla zčásti dramatická a emotivní. Pro zákonodárce není informace o existenci dětských nevěst novinkou. Nový je ovšem rozsah toho problému, který se dosud politika snažila kvůli obavám z reakcí raději netematizovat a v zásadě zametat pod koberec.

Podle předchozí legislativy byl svazek s dítětem Nizozemci uznán tehdy, pokud byl v zemi původu řádně zaregistrován. Stává se ale také, že migrant, který je na cestě do některé země EU, si během ní vybere pomocí smartphonu dětskou nevěstu a potom tvrdí, že si ji vzal dle kmenových zvyklostí. I v takovém případě může u úřadů na Západě uspět. Dětské nevěsty totiž zdaleka nejsou jen problémem Nizozemí.

Z údajů interního dokumentu Služby pro imigraci a naturalizaci (IND) vyplynulo, že do léta 2014 přijížděly do Nizozemí asi dvě dětské nevěsty měsíčně. Poté se však jejich počet začal prudce zvyšovat. Jde především o Syřanky. Mnoho z nich bylo provdáno v utečeneckých táborech, kam se jejich rodiny uchýlily kvůli válce v Sýrii.

V uprchlických zařízeních je totiž značné riziko znásilnění nezletilých. Taková zprzněná dívka má bídnou budoucnost a nemá šanci se provdat. Její rodině hrozí ztráta cti. Jak vysvětluje antropoložka Marja Buitelaarová z holandského Groningenu, rodina volí v jejích očích menší zlo. Znásilněná neprovdaná dívka je totiž mnohem horší případ než znásilněná provdaná dívka. Před vypuknutím krvavého konfliktu se před osmnáctým rokem věku vdávalo 12 až 13 procent Syřanek. Nyní je to přibližně dvakrát více.

Nevládní organizace v Nizozemí novou legislativu vítají. Mezi nimi i mezinárodně působící Girls not Brides (Dívky, ne nevěsty), jejíž zakladatelkou a předsedkyní je nizozemská princezna Mabel Oranžská (Mabel van Oranje). Zdůrazňují ovšem, že se musejí přidat i další země. Problémy spojené s dětskými sňatky lze podle nich vyřešit jen na celoevropské úrovni.