Spořiví obyvatelé země satanů
Spořiví Češi v akci, nevyzpytatelný poslanec – hipster, pátek. Ten především.
Mladá fronta Dnes otevírá zprávou o obrazu zdejší společnosti o ne zrovna vylepšujícím projevu snahy ušetřit nějaké ty koruny. Po zrušení poplatků za pobyt v nemocnici prý lidé nechávají příbuzné déle v léčebnách dlouhodobě nemocných – nic to nestojí. „Léčebny dlouhodobě nemocných jsou přeplněné. A hlásí, že jim staří lidé zůstávají na lůžkách déle, než tomu bylo ještě loni touto dobou. Změna přišla poté, co se přestaly platit poplatky za pobyt v nemocnici. ,Nechápu, že to nikoho nenapadlo. Ať se poslanci přijedou podívat k nám, máme zase přeplněnou LDN. Je to jasné: příbuzní vědí, že za své rodiče a prarodiče už nic neplatí, tak je tu nechávají dlouhodobě a mohou si klidně odjet na dovolenou,‘ rozčiluje se primář z nemocnice v Šumperku Zdeněk Štěpán. (...) … na lůžkách končí lidé, kteří tam nemají co dělat, ale jejich rodiny je nechtějí, protože se o ně nemohou nebo neumějí starat.“ Uf. Poptávku po dalších chmurných detailech o obrazu současníků naplňuje ve dvou textech na první straně Právo. „Češi preferují rodinu, přitom vedou v rozvodovosti“ a „Sousedé si dělají ze života peklo, berou na sebe i kladivo“. No, skládá se z toho karikatura nějaké „ideální“ životní konstelace – zbavit se partnera rozvodem, rodiče uklidit do léčebny a mít díky tomu konečně dost času na šikanování sousedů.
Hospodářské noviny přinášejí obsáhlý profil sociálnědemokratického poslance Milana Urbana, za jediný jeho nápadný rys označují mohutný knír, jeho mnohaletý „trademark“. Poučení. Chce to být vytrvalý, držet se svého a nakonec se z člověka ten hipster prostě stane. K Urbanovi: původně ve straně patřil do Grossova tábora (“S Grossem jsme si v mnohém blízcí. Občas vyřkneme najednou stejnou myšlenku. Ano, jsem grossovec, ale jsem také špidlovec.“) V posledních letech se ve straně ale dostal mimo hlavní proud. „Ještě v roce 2007 se sice stal místopředsedou ČSSD, jenže za éry Jiřího Paroubka patřil spíš mezi jeho kritiky, a tak i jeho role ve stranickém vedení byla menší. Po Paroubkově pádu se uvnitř ČSSD postavil na stranu jihomoravského hejtmana Michala Haška. Od tábora Bohuslava Sobotky ho dělil náhled na politickou strategii i velmi vyhrocené a nepřátelské vztahy s tehdejší hvězdou středočeské ČSSD a Sobotkovým spojencem Davidem Rathem. (...) Jeho vliv na chvíli stoupl poté, co Ratha zatkla protikorupční policie (...) Pětapadesátiletý Urban se načas stal nejvýraznější postavou středočeské ČSSD. Jenže loni na podzim se v Sociální demokracii opět dostal mimo hlavní proud. Po sněmovních volbách se postavil za Michala Haška, když se jihomoravský hejtman po příliš malé výhře pokusil svrhnout Sobotku z čela strany.“
Lidové noviny otevírají zprávou o dopisu lidoveckého ministra Mariana Jurečky ministryni Heleně Válkové, v němž ji žádá, aby prověřila tvrzení chartisty Jiřího Středy, podle nějž justice zametla čtyři kauzy, jež se týkaly místních prominentů z Olomouce. Potenciálně ohroženi by podle deníku mohli být někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a bývalý hejtman Martin Tesařík (ČSSD). Místo fotky mají LN na titulce karikaturu Vladimira Putina, na to, čím tenhle obrázek mohl někomu připadat zajímavý, jsem ještě nepřišel. Uvozuje digest článku z Newsweeku o soukromí ruského prezidenta a jeho zvycích. „Někdy se prý snad i zdá, že by se svojí moci klidně vzdal. Uvědomuje si však, že umí Rusku vládnout pouze jako feudál, i proto se možná bojí odejít. Obává se, že kdyby odešel, Moskva by ‚shořela‘ stejně jako nedávno Kyjev. O Putinově rodině toho nevíme příliš. Prý ani žádný rodinný život nemá – jeho matka je mrtvá, stejně jako otec. S manželkou, která trpěla úzkostlivostí, je rozvedený.“
Trocha poezie se dá najít v Blesku – kde taky jinde. Text o kritice, jíž byla na půdě fotbalového svazu vystavena funkcionářka a rozhodčí Dagmar Damková, začíná štěpnou metaforou „Křovinořez vyrazil proti růži mezi trním“. Přináší ale taky zásadní sdělení. Na hnízdo satanů narazil ve středomoravských lesích přerovský mykolog Jiří Polčák. Jedovatých a přitom přísně chráněných hřibů našel na jednom místě kolem dvou stovek. ‚Je to obrovská vzácnost, chráněný druh. Navíc takové množství na jednom místě, to je opravdu unikát,‘ prozradil mykolog a dodal: ‚Ten nález jsem učinil minulou středu. Když jsem se na ně potom šel podívat v sobotu, bylo jich tam už jen dvacet. Ten, kdo je odnesl, si na nich ale určitě nepochutnal.‘ Satan je totiž nejjedovatější hřibovitou houbou. Dlouhým varem sice jeho jedovatost klesá, přesto po požití hrozí několikahodinové intenzivní zvracení.“ Je to tak. V českých lesích hnízdí satani. Může se pak v téhle zemi ještě někdy někdo něčemu divit?
