Evidenci tržeb schválila i Vídeň. Čeká ji ‚ztracené desetiletí‘

Vláda rozhodne o svém dosud největším dobrodružství. Zřejmě schválí a pošle sněmovně zákon o elektronických tržbách (EET), který nařizuje každému živnostníkovi pořídit si online registrační pokladnu. Cílem zákona je zvýšit výběr daní, skrývá však dvě rizika. Může ohrozit ekonomický růst a také rozvrátit daňovou správu, pokud nebude systém dovezený z Chorvatska fungovat.

Co žádá po živnostnících a firmách poslední verze zákona? Každý se bude muset zaregistrovat u Czech Pointu, instalovat registrační pokladnu a zajistit její připojení na internet. Zákon tuto povinnost přímo nařizuje hospodským, hoteliérům, velkoobchodníkům i maloobchodníkům včetně prodejců automobilů a náhradních dílů. Ostatní podnikatelé se budou muset připojit, pokud o tom rozhodne vyhláškou ministr financí.

Online pokladny zajistí, že každý účet odejde od obchodníka na finanční úřad, který platbu schválí. Obchodník počká maximálně dvě vteřiny, než potvrzení přijde, a pak teprve vydá zákazníkovi účtenku a inkasuje peníze. Když se odezva finančního úřadu opozdí, je možné vydat účet a inkasovat peníze bez povolení. Během dalších 48 hodin je pak nutné poslat účtenku finančním úředníkům znovu.

Varování rakouských průmyslníků

Česko není při svém tažení proti daňovým únikům v Evropě výjimkou. Loni zavedli jiný typ elektronických registračních pokladen Maďaři a Portugalci, letos Belgičané (ovšem pouze pro některé restaurace), v příštím roce se k tomu chystá sousední Rakousko.

Vídeňská vláda sociálních demokratů a lidovců už registrační pokladny schválila a vzbudila tím poprask. Jednoznačně vládu odsoudil šéf Svazu průmyslu Georg Kapsch, podle kterého jde o další krok k zavedení dohlížitelského státu (Überwachungsstaat). „Z národohospodářského pohledu jde o výnosy, které jsou za desetinnou čárkou. Dělá se to jen kvůli emocím. V zemi vládne přesvědčení, že každý podnikatel je potenciální daňový podvodník,“ prohlásil Kapsch v rozhovoru pro deník Der Standard a dodal, že podvádět s daněmi je už dnes nemožné kvůli častým kontrolám z různých úřadů. „Ty kontroly blokují všechno. Když musíte ohlídat, jestli plníte všechny předpisy, jak vůbec stihnete podnikat?,“ ptá se Kapsch.

Konečným důsledkem tažení státu proti daňovým únikům může být, že se úplně zastaví ekonomika a Rakousko zažije „ztracené desetiletí“ nulového růstu po vzoru Japonska.

Rozdíl proti Česku je v tom, že zdejší podnikatelská sdružení typu Svazu průmyslu a Hospodářské komory na rizika registračních pokladen neupozorňují, jedinou výjimkou je Asociace podnikatelů a manažerů.

Může to fungovat?

Rakousko není přes zavedení pokladen ke svým podnikatelům tak přísné. Připouští, že podnikatelé s ročními příjmy pod 15 tisíc eur (a v případě stánkařů pod 30 tisíc) pokladnu mít nemusí, v českém zákoně není stanoven dolní limit. Vídeňská vláda také po firmách a živnostnících nežádá, aby měli online pokladny. Spokojí se s pokladnami s fiskální pamětí, které jsou ovšem připojeny na finanční úřady.

K tomu chce využít model INSIKA, který vznikl v Německu. Byl vyzkoušen u hamburských taxikářů a teď ho ve větším měřítku převzali Portugalci a Belgičané. Důvody rakouského postupu jsou zřejmé. Systém online pokladen prosazovaný českou vládou podle chorvatského vzoru předpokládá, že podnikatelé musí na vlastní náklady zajistit přenos každé účtenky.

V Rakousku mají z přenosu tak velkého objemu dat obavy, proto se spokojí s tím, že finanční úřady dostanou možnost připojit se do pokladny každého podnikatele a v určitém časovém úseku kontrolovat, jestli všechno správně zaúčtoval. Dosud není stanoveno, jestli to bude možné bez předchozího oznámení.

Rozdílné jsou také parametry obou systémů. Rakouské úřady předpokládají, že se připojí 150 tisíc podnikatelů. Většina z nich si elektronickou pokladnu prý už pořídila a těm stačí přidat čipovou kartu, která zajistí kódování účtenek a komunikaci s úřadem. U nás má systém používat od příštího roku 300 tisíc firem, v další fázi celkem 600 tisíc.

Většina z nich bude muset zřejmě pokladnu teprve koupit. Rakušané předpokládají, že se výběr DPH zvýší o 900 milionů eur, česká vláda o pět miliard korun, tedy o pětkrát nižší částku. Babiš ovšem slibuje, že evidence tržeb umožní vybrat dalších sedm miliard na daních z příjmu.

Argumenty ministrů Sobotkovy vlády a dalších příznivců registračních pokladen obvykle stojí na tvrzení, že daně se musí platit. Tím se přebíjí i argumenty o nepříznivých dopadech na ekonomiku. Při srovnání s Rakouskem, kde převládla stejná rétorika, však vzniká jiná pochybnost: může v Česku fungovat největší systém registračních pokladen v Evropě, založený navíc na chorvatském softwarovém řešení? Aspoň tuto námitku by dnes měla Sobotkova vláda vyvrátit věcnými argumenty, případně popsat plán B pro případ, kdyby systém online pokladen nefungoval.