Německo a spol. chce drsně omezit plyn z Ruska. Česko ne

Sedm evropských zemí jako Německo, Belgie či Dánsko navrhuje, aby se dovoz zemního plynu do EU snížil do roku 2030 o 40 procent – omezení by se pochopitelně týkalo hlavně dovozu z Ruska. Česko ale s žádnou změnou nepočítá. „Zatím se nechceme k ničemu zavázat,“ říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Jak hodně omezit energetickou závislost na Rusku a jak to vůbec provést - to se mělo dohodnout na pátečním summitu evropských premiérů v Bruselu. Lídři se ale na žádných konkrétních opatřeních ohledně „energetické bezpečnosti“ nedohodli a rozhodnutí přesunuli na říjen. Prý na to kvůli jednáním o asociační dohodě s Ukrajinou bylo málo času.

Německo, Dánsko, Belgie, Řecko, Portugalsko, Irsko a Lucembursko prosazují propojením evropských trhů, úsporami a podporou obnovitelných zdrojů snížit dovoz plynu až o 40 procent. Předseda Evropské komise José Manule Barroso by se spokojil s 16 procenty, řada evropských zemí jen s 9 procenty.

Česko ale dovoz plynu snižovat nechce, podobně jako třeba Rakousko a pár dalších zemí. „Z dlouhodobého hlediska (do roku 2030) je snižování dovozů zemního plynu o 9 procent na úrovni EU možné, avšak v případě ČR lze očekávat spíše zachování současného objemu dovozů,“ sdělila oficiální postoj české vlády Vanesa Šandová z tiskového oddělení Strakovy akademie.

Česko není v břidlicovém seznamu

„Je to o tom, co si jednotlivé země mohou dovolit. Němci počítají s využitím větru na severu, my jsme geograficky trochu v pasti, přes obnovitelné zdroje moc energie nezískáme,“ říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Podle něj není dostatečným důvodem pro omezení dovozu plynu ani probíhající zateplování budov. „To může snížit dovoz o procento dvě, ale velká část plynu jde do průmyslových podniků. Cesta efektivity a úspor nám dává smysl, jen se teď nechceme zavázat, jestli to má být tři nebo devět procent. Zatím nevíme, které číslo je správné,“ dodává Prouza. Podle něj záleží i na tak banální okolnosti, jako je počasí: „Když je v zimě delší dobu minus dvacet, dovoz plynu stoupne o deset procent.“

„Jestli Sobotkova vláda chce snížit závislost na Rusku, měla v Bruselu příležitost ukázat, že to myslí vážně. Dosavadní odmítání společného cíle k efektivitě připomíná strach narkomana, který se chce své závislosti zbavit, ale odmítá dát i jen slib, že se začne léčit,“ míní Martin Mikeska z Hnutí Duha. Podle něj by větší podpora zateplování a obnovitelných zdrojů přinesla tisíce pracovních míst a konkurenční výhodu českého průmyslu.

Některé evropské státy ale chtějí ruský plyn vyřadit ze hry i těžbou z vlastních zdrojů: například břidlicového plynu. Na konci minulého týdne oznámilo Dánsko, že povolí první průzkum zásob břidlicového plynu na svém území.

Čtěte také: Dánsko je další zemí, která chce těžit plyn z břidlic

Česko se k podobné možnosti staví odmítavě. „Odmítlo to už programové prohlášení vlády. Navíc Evropská komise vydala seznam zemí, které potenciál na břidličný plyn mají, ale Česká republika tam není,“ dodal státní tajemník Prouza.