Karty berou už i nevěstince. Ministerstvo hotovost ale rušit nehodlá

V Norsku a Izraeli uvažují o zrušení hotovosti a přechodu na pouze bezhotovostní platby. Navzdory hlasům o posilování vlády Velkého bratra by řada expertů i obchodníků podobnou změnu uvítala i v Česku. „Rušení hotovosti ale není na pořadu dne,“ ujišťuje ministerstvo financí.

V Norsku se papírovými penězi či mincemi platí pouze v pěti procentech transakcí a podle tamní asociace Finas Norge, pod niž spadá dvě stě norských finančních ústavů, může být hotovost v této severské zemi zrušena do šesti let. Izraelská vláda loni ustanovila komisi, která má navrhnout, jak přejít na výhradně bezhotovostní platby, aby se zamezilo daňovým únikům a praní špinavých peněz.

„V ČR zatím nejsou bezhotovostní způsoby placení rozšířeny natolik, aby bylo možno uvažovat o zrušení hotovosti. Tato otázka proto není na pořadu dne,“ sděluje Veronika Lukášová z tiskového odboru ministerstva financí. Ministerstvo dodává, že země, které k podobnému kroku přistoupí, budou muset nejdříve vyřešit řadu právních i praktických otázek.

„Je možné uvažovat o postupném snižování podílu hotovostních plateb, ale okamžité zrušení by bylo likvidační pro mnoho menších obchodníků a šokové pro řadu starších spotřebitelů. Tyto diskuse jsme si užili už se sociální kartou,“ poznamenává předchozí ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj by zrušení hotovosti poškodilo i některá obchodní odvětví. „Italská vláda razantně omezila možnosti nákupů za hotovost a ruští zákazníci se z Milána, kde utráceli za módu tisíce eur, přesunuli do Vídně, kde takové restrikce nejsou,“ argumentuje exministr.

„V kasinu s kartou utratíte víc“

Zrušení papírových peněz a mincí je dalším krokem ke společnosti, kdy veškeré kroky každého občana budou pod kontrolou a to i mnoho let do minulosti, varují někteří ochránci soukromí. Transakce, které sice ještě nejsou nelegální, ale nemusí být úplně etické či v souladu s většinovou morálkou, mohou být zneužity třeba k vydírání či dehonestaci například politických odpůrců.

„Pokud by se zrušila hotovost, některé aktivity by se možná skutečně omezily, než by se srovnaly se zvyky či morálkou společnosti. Mohlo by to trvat i jednu generaci,“ míní Otakar Schlossberger, vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví na pražské Vysoké škole finanční a správní (VŠFS). Přesto je podle něj už dnes i v Česku běžné, že třeba v nočních klubech s „dámskou obsluhou“ či v kasinech se platí kartou.

„Byl jsem arbitrem sporu, kdy si zákazník hampejzu stěžoval, že mu místo dvanácti tisíc z karty strhli neoprávněně šedesát. Nevadilo mu tedy přiznat, že si na služební cestě odskočil u Brna do nevěstince, ale že ho okradli,“ vypráví Schlossberger. Podle něj jsou na platby kartou v podobných podnicích či třeba v kasinech klienti zvyklí a vítají je i zmínění obchodníci, protože s kartou zákazník zákonitě víc utratí.

„Banka o vás ví všechno, ale transakce musí udržovat v anonymitě. Jiná otázka je, pokud někdo nezákonně bankovní tajemství prolomí nebo informace cíleně vynese,“ dodává expert z VŠFS. Za postupné prosazení bezhotovostních plateb se ale Schlossberger staví. „Rozhodně by to bylo efektivnější a průhlednější.“

Sníží EU poplatky?

Pro mnoho menších obchodníků ale stále není výhodné, pokud zákaznici chtějí platit kartou i nižší částky. Redaktoři serveru ECHO24.cz třeba zažili odmítnutí platby kartou v prodejně potravin Žabka. Banky si totiž účtují za transakce kartou poplatky nebo je pronajímají. Terminály poskytují obchodům zdarma jen v případě, že prodejny vykazují větší tržby.

„Já bych přechod na bezhotovostní platby uvítal a lidi to také vítají. Dnes máte terminály v opravnách, u řemeslníků a když si zajedete do Alp, zaplatíte tam svařák na svahu na terminálu na baterky,“ říká Zdeněk Juračka z Asociace českého tradičního obchodu. Zastupuje také síť prodejen COOP, která pro svých 2700 obchodů zakoupila od bank 2000 terminálů. Nákupu dala přednost před placením poplatků. „Evropská unie by ty poplatky měla snížit,“ dodává Juračka. A k tomuto kroku možná skutečně dojde. Po roamingu totiž EU zamýšlí regulovat i poplatky z transakcí při platbách kreditkami. Podle tohoto návrhu by měly být maximálně 0,3 procenta, české banky si nyní vybírají i desetkrát tolik.

Jediným omezením hotovostních plateb v Česku je zatím snížení limitu na jednu platbu „cash“ z 350 tisíc korun na 270 tisíc. Ministerstvo se však podle své mluvčí snaží podporovat „inovativní technologie“ jako bezkontaktní karty či platby přes mobilní telefon a internet.