Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun
RŮST MINIMÁLNÍ MZDY
Stovky odborářů z celé země se ve středu před polednem sešly v hale pražské Areny Sparta, aby se tam odborové svazy připravily na vyjednávání o zvýšení mezd v podnikatelské sféře pro příští rok. Stejně jako loni je svolala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Podle jejích předáků výdělky v Česku rostou pomalu. Tříhodinový mítink se koná pod heslem Konec levné práce, jeho hlavním tématem je požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11.500 korun. To zaměstnavatelé odmítají.
Zaměstnanci si podle odborů zaslouží dobrou a spravedlivou mzdu, odbory proto žádají navýšení minimální mzdy na 11.500 korun od 1. ledna z nynějších 9900 korun. Vláda hovoří o 11.000 korun. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Doplnil, že současné vládě je za její přístup třeba poděkovat. Dynamika růstu se podle něj ale může dál zvyšovat.
Požadavek ČMKOS na plošné zvýšení minimální mzdy na 11.500 Kč je neakceptovatelný, reagovala Hospodářská komora. „V rukách odborářské lobby se institut minimální mzdy stává nástrojem politických her, proto je potřeba zvyšování minimální mzdy odpolitizovat a navázat na reálný stav ve firmách,“ dodala komora.
Zatímco předchozí zvyšování minimální mzdy přineslo akceptovatelnou nápravu po pěti letech stagnace parametru, požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11.500 korun už je za hranicí, kde by mohly převládnou negativní efekty nad přínosy existence minimální mzdy, míní analytik společnost Deloitte David Marek. Takový krok by zvedl minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, resp. 47,5 procenta mediánu mezd, což už je podle něj relativně vysoko. Navíc minimální mzda je jedním z nástrojů hospodářské politiky státu, takže by neměl být navrhován či diktován odbory, podotkl.
Česko v platech zaostává
Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun. O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. ČMKOS považuje růst mezd za klíčový nejen kvůli zaostávání tuzemských příjmů za ostatními zeměmi EU, ale i proto, že zaměstnanci se více podílejí na výsledcích růstu české ekonomiky. Proto odbory budou usilovat o pokračující růst mezd v nadcházející fázi kolektivního vyjednávání.
Průměrná mzda v Česku stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta, na 27.297 Kč. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd, tedy prostřední hodnota, ve druhém čtvrtletí činil 23.047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.
ČMKOS je největší odborová centrála, která sdružuje 29 profesních odborových svazů s 300.000 členy. V ČR platí, že to, co dohodnou odbory v kolektivní smlouvě, se vztahuje na všechny zaměstnance.
