Zaplaceno. Novináři opouštějí SME a zakládají nový projekt
Penta koupila deník SME
AKTUALIZOVÁNO
Finanční skupina Penta koupila přes dva prostředníky od německých vlastníků poloviční podíl ve vydavatelství Petit Press. Ten vlastní hlavní slovenský deník SME. Dotažení dlouho očekávané transakce potvrdily zdroje eTrend.sk, který už přes měsíc patří právě Pentě.
Podle informací ECHO24.cz zaplatila Penta za polovinu Petit Press německé skupině RBVG 15 milionů euro (420 milionů korun). Právě tato německá skupina prodala loni vydavatelství Mafra s MF DNES a Lidovými novinami Andreji Babišovi. „Prodej je v souladu s předcházejícím prodejem našich aktivit v Česku,“ uvedl Johannes Werle, managing director RBVG a dřívější předseda představenstva skupiny Mafra, citoval server Mediaguru.cz.
Při současných ziscích Petit Press se Pentě vynaložené peníze vrátí nejdřív za třicet let. Za rozumnou investici do médii byla tradičně považovaná návratnost kolem osmi let.
U deníku SME ale Penta kupuje prázdnou redakci bez novinářů. Už minulý týden podepsalo 67 ze 102 zaměstnanců listu včetně šéfredaktora Matúše Kostolného, jeho zástupců a hlavních autorských hvězd dopis německým vlastníkům, kde avizovali, že pod Pentou odmítají pracovat a SME opustí.
Čtěte také: Slováci hromadně prchají před oligarchy. Bratislava dala Praze lekci
Novináři: Odcházíme a zakládáme nový projekt
Ihned po oznámení nákupu podali výpovědi šéfredaktor Matúš Kostolný a jeho čtyři zástupci. Dalších 63 lidí je postupně následuje. Zároveň už oznámili, že zakládají nový deník.
Práce pro Pentu, která kupuje vydavatelství jako vlivovou investici a má silné politické zájmy především kvůli tomu, že podniká ve státem silně ovlivňovaných oborech jako zdravotní pojištění, je podle nich neslučitelná se svobodou slova.
„Náš odchodu má být i gestem, že se normální lidé dokáží postavit propojení politiky a byznysu. Nechceme žít v zemi, kde veřejné instituce či média chrání především zájmy oligarchů,“prohlásil šéfredaktor Kostolný a jeho čtyři zástupci. „Penta se nechová jako normální investor, který chce v médiích podnikat, aby mu příjmy od čtenářů a z inzerce přinesly zisk. I nepřiměřeně vysoká cena, kterou nabídli za polovinu Petit Press, dokazuje, že Pentu zajímá hlavně vliv, který má značka SME,“ dodává Kostolný a spol. „Kdyby jsme v této situaci ve SME zůstali, přikývli by jsme na hru, ve které se média nestarají jen o zájmy čtenářů, ale jsou nástrojem moci svých vlastníků.“
Novináři ze SME zatím ještě neupřesnili, jaký projekt chystají a kdo ho bude platit. Na zakládání nového listu ale mají už know-how. V roce 1993 založili na zelené louce SME poté, co opustili pod tlakem mečiarovské garnitury deník Smena. Ten šel ke dnu a ze SME se stal nejvlivnější slovenský list, za nějž je Penta připravena zaplatit velmi vysokou cenu.
V redakci je ještě řada zakladatelů SME. Tehdy na rozjezd získali peníze od slovenské skupiny Proxy Finance v čele s Peterem Vajdou, který má dnes polovinu Petit Pressu. Od minulého týdne měl předkupní právo na druhou polovinu RBVG. To ale nevyužil a tak nastupuje Penta.
Haščák: Noviny jako ochrana podnikatelských zájmů
Její hlavní partner Jaroslav Haščák, hlavní hrdina případu Gorila, který kvůli podezřením z propojení politiky a byznysu smetl slovenskou pravici, se v pondělí snažil zvrátit situaci. V tiskové zprávě přesvědčoval novináře, že jim garantuje úplnou nezávislost.
Zároveň se bezděčně přiznává, že noviny jako vlivovou investici opravdu chápe. Pozastavuje se nad dvojím metrem, jímž redakce SME měří Pentě a Peterovi Vajdovi s jeho Proxy Finance. „Zakladatel a klíčový vlastník Petit Pressu Peter Vajda má své podnikatelské začátky podobně jako Penta, J&T, či PPF v kupónové privatizaci a nepochybně i vlastnictví deníku SME pomohlo k ochraně jeho podnikatelských zájmů v druhé polovině devadesátých let,“ píše Jaroslav Haščák.
Velmi trefně tím vyjadřuje smýšlení podnikatelů o médiích. Je to ochrana jejich podnikatelských, v případě Andreje Babiše už i politických zájmů. Daniel Křetínský tomu rovnou říká bezpečnostní aktivum. Přesně za tuto ochranu jsou připraveni platit z ekonomického pohledu nesmyslně vysoké ceny.
Deník SME je na Slovensku tím médiem, které udává tón veřejné debaty. Tím, čím bývala Mladá Fronta Dnes, než si ji před rokem a půl koupil Andrej Babiš. Právě na chování novinářů těchto dvou novin je vidět obrovský rozdíl v přístupu k oligarchům. Z MF DNES po příchodu Babiše postupně odešlo několik klíčových lidí v čele s šéfredaktorem Robertem Čásenským (investigativní reportéři Jaroslav Kmenta, Jana Klímová, komentátor Karel Steigerwald). Práci v deníku vzdala i Babišem vybraná šéfredaktorka Sabina Slonková. Většina redakce ale zůstala.
Nový šéfredaktor Jaroslav Plesl v úterý v rozhovoru pro Mediaguru.cz popisuje, proč v práci pro Babiše nevidí žádný problém. „Potenciální problém to je, ale na rozdíl od jiných lidí si nemyslím, že by to byl problém sám o sobě. Problém je to ve chvíli, když se této situace začne využívat,“ říká Plesl na dotaz o Babišově konfliktu zájmů. „Pracuje tu spoustu novinářů. Kdyby Babiš začal rozkrádat republiku, tak se to dozvíme rychle. Zatím nevidím ani náznaky toho, že by Babiš rozkrádal republiku,“ dodává Plesl.
Citlivost na propojování ekonomické, politické a mediální moci v balkánském stylu je ve východnější Bratislavě zjevně vyšší než v západnější Praze.
